Kulturní výročí říjen 2025.
Jiří Křižan, filmový scenárista, narodil se 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí, zemřel 13. října 2010 v Brankách.
Po ukončení střední školy vykonával různá povolání jako horník, pomocný dělník i závozník. Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění (FAMU). Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy.
Napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis (1980, režie Martin Holý) a Stíny horkého léta (1982, režie František Vláčil) zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercicia, uvedl server. Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho smrti 15 let.
Metoděj Jahn, básník (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942). Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. Po studiu na učitelském ústavu v Brně působil jako učitel v Zašové, kde napsal své prvé povídky: Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích, v roce 1919 pak ředitelem školy v Rožnově. Napsal sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, romány Selský práh a Sluneční paseka. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho narození 160 let.
Ferdinand Škrobák, hudebník (17. 10. 1895 – 24. 8. 1989), zašovský rodák. Hrál na křídlovku a pozoun. V letech 1918-33 působil u vojenské hudby v Kroměříži. Za okupace byl městským kapelníkem v Prostějově, kde rovněž učil na hudební škole. V letech 1945-48 byl dirigentem hudby Vojenské akademie v Hranicích. Byl také spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Psal pochody a valčíky. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho narození 130 let.
Marie Brandstettrová, etnografka (20. 10. 1945 – 14. 7. 1924). Vystudovala etnografii na FF MU v Brně. Nastoupila do Valašského muzea v přírodě v Rožnově. Soustředila se na výzkum zemědělství, později na lidový oděv. Postgraduální studium muzejnictví ukončila studii Oděv Rožnovanů v minulosti. Pracovala na scénářích a připravovala tematické programy Valašského roku Jaro na dědině, Podzim na poli a v chalupě, Kouzelná nitka a podobně. V říjnu roku 2025 uplynulo od jejího narození 80 let.
Adolf Bogner, spisovatel (21. 10. 1875 – 3. 11. 1947 vždy Valašské Meziříčí). Vyučil se sklářem. Přispíval fejetony a básněmi do Novin z pod Radhoště a dalších časopisů. Věnoval se také dramatické tvorbě. V roce 1898 vydal básnickou sbírku Dělník zpívá, v roce 1904 to byla Cigánčina pomsta. Napsal 53 divadelních her. Vydal také prózy Obrázky z rodného kraje a Obrázky z valaských kútú, napsané ve valašském nářečí. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho narození 150 let.
Hynek Babička, literární kritik (26. 10. 1855 – 22. 3. 1880). Absolvoval olomoucké gymnázium a studoval práva na UK v Praze. Pro nemoc přerušil studia a odejel k bratrovi do Zlína, kde psal kritiky pro časopis Koleda. Tyto kritiky vydal J. Hýsek třicet let po autorově smrti pod názvem O české literatuře. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho narození 170 let.
Karel Vysloužil, básník (24. 1. 1927 – 27. 10. 2015). Byl zemědělcem. V 50. letech 20. století byl osm let vězněn, pak pracoval jako technik a v důchodovém věku začal publikovat básně. Žil ve Vsetíně. Vydal v roce 1990 většinou útlé sbírky – Vize, Fialky, Na Valašsku, Přicházím, Úzkost, V Tatrách, Ve chvilce obnažené, V ranní rose, Píseň studánek a V čarách ptačích tahů. Byl vydavatelem „nejmenšího časopisu na světě “ Pasinek. V říjnu roku 2025 uplynulo od jeho úmrtí 10 let.
Vložil -sb-