V závěru jubilejního roku a stého výročí existence Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vydal kolektiv autorů výjimečnou publikaci: Valašsko sobě a národu – Národopisná slavnost Valašský rok 1925 a její odkaz. Autoři: Daniel Drápala, Lenka Drápalová, Lucie Uhlíková. Vydalo Národní muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm, 2025.
Valašský rok odehrávající se v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 18. až 20. července 1925 je zpravidla připomínán v souvislosti se zpřístupněním Valašského muzea v přírodě veřejnosti. Zmiňována bývá vysoká návštěvnost akce a její bohatý program. Následný zájem je ale obvykle směřován k okolnostem, vzniku a počátkům existence našeho nejstaršího muzea v přírodě a osobnostem sourozenců Jaroňkových, kteří jsou v obecném povědomí vnímáni jako zakladatelé. Samotná slavnost zůstává spíše upozaděna.
To v úvodu uvádí autoři velmi pěkné knihy, která s noblesou uzavírá jubilejní stý rok existence Valašského muzea v přírodě. A právě tato výjimečná publikace „… přináší jedinečnou příležitost ono bílé místo vyplnit a rozšířit naše znalosti o důležité kapitole v dějinách folkloristu a muzejní prezentace regionálních tradic Valašska,“ uvádějí autoři.
Až dech se tají při pomyšlení na složité přípravy a realizace tak náročné slavnosti v historicky dřevních časech bez současných moderních vymožeností a dokonce v období, kdy, jak se tehdy předpokládalo, už nastal soumrak národopisu. Tehdy vznik Valašského muzea, a obsáhlá úvodní slavnost, byly ve skutečnosti pomyslným záchranným lanem pro záchranu lidové kultury.
Dění kolem národopisné slavnosti Valašský rok 1925 připomněla výstava Valašsko sobě a národu v objektu Sušák připravena v rámci 100. výročí slavnosti Valašský rok 2025. A v podstatě po celý rok 2025 byla tato výjimečná událost připomínána jednotlivými pořady ve Valašském muzeu, mimo jiné i zmiňovanou publikací.
Příběh slavnosti v roce 1925 je v knize uveden bohatým historickým fotomateriálem, takže čtenář se může seznámit s řadou zajímavých dokumentárních fotografií, které o sto let později už v jiných časech připomenou slavnostní a výjimečnou atmosféru roku 1925 a založení Valašského muzea v přírodě. Právě díky této knize lze také objektivně posoudit, jak se Valašské muzeum v přírodě za těch sto let změnilo, že v současnosti při jeho návštěvě kromě pohoupání dušičky nabízí rozsáhlé vzdělávací možnosti a že se v podstatě proměnilo v instituci nezbytně potřebnou k národnímu sebevědomí a existenci.
Publikaci uzavírá citát z novin Národní politika (20. 7. 1925): „…jsme ze srdce vděčni těm, kdož dali „Valašskému roku“ v Rožnově impuls a kdož jeho provedení propůjčili své nadšení, práci, peníze a koneckonců i svou hrdinskou odvahu.“
Nuže, bez ohledu na to, že další tak významné jubileum si bude Valašské muzeum v přírodě připomínat až za dalších sto let… „Kdo můžeš vem svůj uzlíček a hajdy do Rožnova…“
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka