Letošní první zimní den nastal v neděli 21. prosince v 16 hodin a 3 minuty. V tento okamžik vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha. Současně nastal i zimní slunovrat. A zatímco den je nejkratší, noc je nejdelší v roce.
Staří Slované věřili, že v tento den se stírají hranice mezi světem živých a mrtvých, takže zlí duchové se mohou dostávat do světa živých. V tom jim lidé bránili rozděláváním ohňů před svým obydlím. A na dům rozvěšovali česnek, který měl zlé duchy zapudit. Zimní slunovrat byl také dnem bujarého veselí.
V naší zeměpisné poloze bývá čas slunovratu bohatý na sníh a mráz. Tradiční vánoční obleva byla obvykle jen symbolická. Oproti tomu současný prosinec je ve znamení teplot až do plus deseti stupňů. O pořádném mrazu a rozhrnování závějí sněhu na silnicích se můžeme kochat jen pohledem na staré pohlednice.
Moc dobře víme, že je příroda vrtkavá a co není, snadno ještě může být. Sedláci o dvě generace nazpátek vzpomínali, že jejich tatíci a dědové před srpnovou sklizní obilí kosou museli některé léto nejprve setřást z klasů napadaný sníh.
Ostatně pranostiky, tato moudrost našich předků napovídá, že: Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté. Vánoce v jeteli, letnice ve sněhu. Není-li prosinec studený, bývá příští rok hubený.
A jaké bude léto? Na to si musíme ještě počkat.
Text a foto © Richard Sobotka