Kdo ví kde a kdy se s přítelem a kamarádem Cyrilem Horákem setkám příště. Za každým setkáním je spousta náhod, i štěstí. Může to být kdekoliv na této planetě, nebo i ve Vesmíru.
Naposledy jsem se s Ing. Cyrilem Horákem zcela náhodně a neplánovaně setkal před lety v Zubří v budově obecního úřadu, kde působil jako tajemník. Kdy předtím? Už si nevzpomenu, v řečišti času se člověk snadno ztratí. Znali jsme se z někdejšího národního podniku Tesla Rožnov. Bylo to tehdy období snad až příliš světlých zítřků, kterým se navzdory veškerému úsilí nedařilo docílit té správné světelnosti a nezbývalo, než se trmácet časoprostorem, jak jen to šlo.
Přece ten krutý a nelítostný čas nás nějak nechtěně obdaroval poznáním, pro které stálo zato existovat. Dvacáté století uplývalo ve znamení technické revoluce, která do té doby neměla na planetě Zemi obdoby. A to v podobě mikroelektroniky, která ani po desítkách let dalšího rozvoje, všestranného užívání a expanze pořád ještě nedosáhla svých mezí. Ba dokonce zachvátila i století jedenadvacáté s dosud nebývalým rozvojem informatiky.
Bylo nádherné prožít toto období plné technických zázraků.
Mnoho věcí se od času našeho posledního setkání změnilo. Obec Zubří po právu získala statut města. A třebaže naše další setkání odnesl čas, nahradila je vzájemná korespondence prostřednictvím elektronické pošty.
Patrně bych se nedopočítal, kolik let jsme se navzájem znali.
Znal jsem Cyrila Horáka jako člověka rovného a přímočarého. A právě tohoto ryzího kovu jsem si vážil především.
Kdo ví, kde se uskuteční naše setkání příště. Žádná ze známých hvězd mne nenapadá. A v tom grandiózním šílenství dokonale organizovaného Vesmíru – kde asi…?
Nebo snad přece přítel a kamarád Cyril Horák zanechal na některé stránce tajného zápisníku zaznamenaný azimut pro další setkání – tedy úhel mezi rovinou poledníku a svislou rovinou procházející nebeským tělesem?
Pozdravuj hvězdy…
Ing. Cyril Horák odešel náhle v pátek 22. května 2026 ve věku 91 let. Žil ve Valašském Meziříčí v kruhu své rodiny a přátel jako milovaný tatínek, dědeček, tchán a strýc. Rozloučení se uskuteční při mši svaté ve středu 3. června 2026 ve 12.00 hodin v chrámu Páně Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí.
Kramerius: Žádná smrt není zlá, předchází-li jí život dobrý.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka