Je milé dostat pozdrav právě z Bratislavy, města historických uliček a nenadálých setkání, kde se slunce s hvězdami a měsícem shlížejí v Dunaji, jehož vody sytí i moravské řeky a společně odnášejí zrcadlení vzpomínek do vzdálených moři.
Obrázek slovenské dědinky namaloval prozaik, spisovatel literatury faktu, malíř Ivan Szabó (nar. 9. července 1939 v Leopoldově). Obrázek je jedním z série podobných, které evokují Slovensko objevované a objevené, ale z větší části už také odplavené řečištěm času a tak zvanou moderní dobou do zapomnění.
„Vyštudoval som aprobáciu s výtvarnou výchovou, tam som dostal základy maľby,“ uvádí Ivan Szabó. „Maľovať intenzívnejšie som začal možno aj preto, aby som fakty z literatúry faktu trocha vyvážil emotívnym a expresívnym maľovaním. Voľakedy som hovoril, že písanie je môj každodenný chlieb a maľovanie zasa nedeľný koláč. Potešenie z maľovania prichádza vtedy, ak som s obrazom spokojný. No to sa mi stáva málokedy. V osemdesiatych rokoch minulého storočia som pochodil s maliarskym stojanom po mnohých regiónoch (Záhorie, Orava, Liptov). V deväťdesiatych rokoch som sa maliarsky zamiloval do Vysokých Tatier. V ostatnom čase sa mi však žiada aj trocha experimentovať – počítačová grafika i abstraktná maľba ma čoraz viac oslovujú. No pestujem to paralelne s krajinomaľbou.
Hádam že písanie a maľovanie ma vnútorne napĺňa.“
Výtvarné dílo Ivana Szabó je každým tahem štětce a každou barvou, kterou do obrazu položí, prodchnuté duší Slovenska. Jeho obrázek je právě tímto milý a neotřelý pozdrav z Bratislavy.
sb
Kresba © Ivan Szabó
Text, foto, reprofoto © Richard Sobotka