120 let meteorologické stanice na Lysé hoře

Bylo to v roce 2008, kdy jsem při jednom z četných výšlapů na Lysou horu přijal pozvání navštívit také meteorologickou stanici. Nevstupoval jsem na teritorium meteorologů Vladimíra (ročník 1965) a Stanislava (ročník 1958) Ondruchových zcela neznámé. Už v minulosti jsem s jejich otcem, rovněž meteorologem z Lysé hory, probírali počasí ze všech stran. Tehdy ovšem v relativně primitivních podmínkách, kdy novinkou u této služby byly meteorologické mapy z družice. Za poslední desítky let se pozorování počasí zmodernizovalo a také zautomatizovalo.

Jak všechno začalo.
Historie meteo stanice na Lysé hoře (1323 m n. m.) sahá až do roku 1897 a letos 15. července uplyne od tohoto okamžiku už 120 let.

První pozorovatelem byl roku 1897 Jaroslav Winkler, „restauratent“ z Albrechtovy chaty. Pak další nájemci, ale také číšníci, čemuž odpovídala různá kvalita pozorování.

Třikrát denně bylo zaznamenáváno množství spadlých srážek, teplota vzduchu, výška napadaného sněhu a výška sněhové pokrývky. Zjištěné údaje byly na konci měsíce odesílány do Opavy.

Záznamy byly prováděny německy. Od listopadu 1918 byly výkazy odesílány do Státního ústavu meteorologického v Praze a všechny záznamy byly prováděny jen česky.

V listopadu 1933 byla stanice doplněna přístroji pro měření vlhkosti vzduchu, slunečního svitu, zjišťovala se také dohlednost, oblačnost, stav půdy a tlak par, rovněž i denní maxima a minima teploty vzduchu. Pravidelná měření byla prováděna třikrát denně. Každé ráno v osm hodin předával pozorovatel zprávu o počasí a pošta ji odeslala do Prahy.

Veškeré pozorování a měření bylo za druhé světové války ukončeno 30. dubna 1940 a obnoveno na jeden měsíc až v lednu 1942. Od srpna 1944 začali počasí pozorovat němečtí vojáci, obsluhující na Lysé hoře zesilovací stanici rádiového spojení. Dne 31. prosince 1944 však pozorování a měření s blížícím se koncem války definitivně skončilo.

Pevný řád na stanici zavedli koncem května 1946 vojáci československé armády, kteří na Lysé hoře zřídili leteckou meteorologickou stanici. Zprávy o počasí byly podávány velmi nepravidelně a teprve 25. února 1947 v 7 hodin SEČ začalo první „řádné“ pozorování.

V roce 1954 byla dokončena stavba zděné budovy pro potřeby meteorologické stanice. V tomto roce službu na všech odloučených stanicích převzal od vojáků civilní Hydrometeorologický ústav v Praze a stanice byly obsazovány profesionálními pozorovateli.

Vedoucím MS Lysá hora byl jmenován Karel Slezák, pozorovatelem Ladislav Hrtoň.

Pravidelné měření a pozorování počasí a předávání zašifrovaných meteorologických zpráv začalo v nové budově meteorologické stanice 6. října 1954 v 7 hodin SEČ. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. V roce 1966 byl počet zaměstnanců  stanice rozšířen na čtyři a v roce 1968 na pět pozorovatelů. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý hodinový provoz.

V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí radiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. V březnu 1991 byla stanice vybavena počítači i tiskárnami, čímž se šifrování a předávání zpráv dále zjednodušilo, pořizování klimatických výkazů se značně zrychlilo a usnadnilo.

Počasí má stále své rozmary.
„Od roku 1997 je stanice automatizovaná, výstupy z čidel jsou vyvedeny přímo do počítače,“ vysvětlil meteorolog Vladimír Ondruch.

Vladimír, pracoval po absolvování průmyslové školy v Tesle Rožnov jako projektant. Na meteorologické stanici na Lysé hoře pracoval od roku 1994. Od roku 1998 zde slouží i jeho bratr Stanislav, původním povoláním technolog-normovač v Přerovských strojírnách. Oba pocházejí z Horní Bečvy. Službu převzali po otci, který na meteorologické stanici na Lysé hoře sloužil 33 let.

„Otec skončil na Lysé hoře v roce 1991,“ řekl Stanislav. „Sem na Lysou horu jsme chodili za taťkou odmalička, takže máme k této práci vztah. Technika za tu dobu značně pokročila, ale co se ani po těch letech nezměnilo je cesta na kopec. Ruksak na záda, přes léto někdy na kole nebo na motorce, ale také pěšky, přes zimu na běžkách, sněžnice, skialpiny, za vysokého sněhu některé úseky třeba i po čtyřech. Také klima zůstalo přibližně stejné, léto krátké, zima dlouhá a tuhá. Zatím co v údolí klesne teplota u rybníka nebo u řeky někdy až na mínus pětatřicet obvykle jen na několik minut, tady na vrcholu se drží třeba i čtrnáct dnů. A když se k tomu ještě přidá vítr, pak je opravdu zima.“

„Nezměnily se ani výhledy,“ dodával Vladimír. „Za jasných nocí jsou krásně vidět světla Frýdku-Místku, Ostravy, Karviné, Havířova, Orlové až po Český Těšín, ta naše strana je opravdu krásná. Ze slovenské strany trochu  Turzovka a Žilina. Hodně lidí se za pěkného počasí chodí dívat na východ slunce.“

Doslova přehršle medailí na stěně napověděla na sportovní koníčky.

„To jsou medaile ze sportovních her, které pořádají meteorologické stanice, nebo i vodohospodáři, u nás i na Slovensku,“ vysvětlil Stanislav. „Nohejbal, střelba, běh, v zimě běžky.“

Kromě toho už desítky let mají doma na Horní Bečvě na zahradě také soukromou meteorologickou stanici.

„Je to klimatologická stanice, patří pod Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava,“ vysvětlil Vladimír. „Třikrát denně se měří teplota, vlhkost, pořizuje záznam o počasí, dešťové srážky, výška sněhové pokrývky a další. Vše se zpracovává a jednou za měsíc posílá  do Ostravy. Pokud nestíháme, nebo jsme ve službě, nastupuje mamka, která je za ta léta dalším zkušeným meteorologem v rodině.“

Hlášení z meteorologické stanice na Lysé hoře putuje každou hodinu do Prahy – Komořan. Tam mají ze všech stanic v celé republice, ale i z celého světa výstupy, na jejich základě zpracovávají meteorologické mapy, zhotovují předpovědi a různé výstrahy.

„Kromě běžných pozorování měříme ještě radioaktivitu a čistotu ovzduší,“ dodal Vladimír. „A pokud je pěkné počasí, tak máme venku kameru a fotíme pro Akademii věd hvězdné nebe, zvláště bolidy, tedy velmi jasné meteory. V Akademii snímky zpracovávají a vyhodnocují, zda bolid shořel, co se vlastně v atmosféře odehrálo.“

Čas má své plány. Před lety se rodina meteorologů Ondruchovců z Horní Bečvy rozloučila s otcem Vladimírem Ondruchem a v září roku 2016 zcela nečekaně teprve s jedenapadeasátiletým Vladimírem Ondruchem jr.

Lysá hora dál vzhlíží k hvězdné obloze, vzdoruje bouřím a za slunečného počasí se rozhlíží po údolích i hřebenech hor.

 

Meteorologa Vladimíra Ondrucha připomíná ve vrcholových partiích Lysé hory pamětní deska.

 

 

 

Text a foto © Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *