Už více jak deset let se členové Tvůrčí skupiny seniorů setkávají v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm v rámci projektu Město v mé paměti. Členem je také Vilém Nekuža, který všímavým okem zaznamenává dění v knihovně, ale také proměny města a jeho zajímavosti nejen fotoaparátem, ale také vtipnými verši. V nastávajícím jaru neuniklo jeho pozornosti Masaryakovo náměstí.
Vilém Nekuža
Náměstíčko
To rožnovské náměstíčko,
to je pěkná paráda,
plno kvítí, jeden by řek –
botanická zahrada!Na obzoru vypíná se
od kapličky pupíček,
dítko skáče po fontánce,
spadl mu tam dudlíček.Dva kopečky prima zmrzky
dá si capart maličký,
dospělák má jinší chutě,
srká šálek kávičky.Copak je to zdálky cítit?
To už každý moula ví –
není to nic jinačího,
nežli chleba voňavý.Někdy je tam celkem klidno
jak by se nic nedělo,
zato jindy, o jarmarku,
to je, pane, veselo!Pokud je tu nepořádek,
či je něco omšelé,
o všechno se postarají
na radnici konšelé.Když jdu kolem, na lavičce
paní paní povídá:
„Proč bychom se netěšili,
když nám pánbů zdraví dá?
Báseň „Náměstíčko“ ©Vilém Nekuža
Foto © Richard Sobotka