První jarní den roku 2023

Josefové a Josefky se probudili do stále ještě chladného rána. Skrojek Měsíce nechal noční oblohu jen hvězdám. I Slunce si přispalo. Paní zima se nerada loučí a netrpělivé jaro už čeká a pobízí květy ke spěchu, včelky nedočkavě bzučí za česny úlů kam nejdřív letět pro sladký nektar.

První jarní den v roce 2023 začíná 20. března.  Počátek jara v roce 2023 připadá na 22 hodin a 24 minut večer.

Přivítejme jaro poezií básnířky Evy Kotarbové.

Eva Kotarbová

Přibližování

Z jara

za městem nakrojená
pole
tisknou se k obzoru

a blízko je všude
do krajiny
pod čistou oblohou

a blíže k srdcím

                                  (ze sbírky Kameny)

 

V tom nečase

Pupeny zlatého deště se chlubily rašením
vítr si zahrával s větvemi tak šibalsky
a stejně tahal dívky za vlasy
jako kluci v páté třídě
když začínají tušit své mužství
ke všemu ještě sněžilo
i pršelo
voda tleskala na asfaltové dlažbě

Kdy mě políbíš? Pomyslela jsem si
a teplo domova mě objalo
pod střechou autobusové zastávky
Za – pár – mi – nut
tikaly hodiny na náměstí Republiky

Černovláska s rozepnutou bundou
nervózně kouřila vedle mne
její holé bříško se hříšně smálo
protáhlým pupíkem
Trochu jsem jí záviděla těch třicet let
co měla méně než já
a odvahu udělat si pravé jaro

v tom nečase

                             (ze sbírky Siluety)

 

Vynesli Zimu

Zapálili tě Mařeno ze slámy
hodili z mostu do vln Ostravice
jak Bezručovu Maryčku dere tě proud

Radniční věž zhaslá neonová svíce
tu dálku s tebou touží doběhnout

Pospíchat za Odru Landek k jarní krajině
kde na březích se protahují jívy ve větru
v dechu milostného Slunce

Její dlouhý stín se ještě projde po hladině
ale zůstává v betonu zakotvená

A ty?
Posledním stéblem se snad zachytíš
na pláži Baltiku
nebo v nekonečném objetí ledovce

                           (ze sbírky Siluety)

Eva Kotarbová, básnířka, publicistka.

Vystudovala obor matematika a zeměpis na Pedagogické fakultě v Ostravě (1971), později tamtéž obor jazyk český a literatura (1980). Několik let učila na základních školách, většinou pracovala jako novinářka, např. v Ostravském večerníku, České televizi v Ostravě, v TV Kabel Plus Ostrava. V letech 1997-2006 působila jako tisková mluvčí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, zároveň jako zodpovědná redaktorka i fotografka zpravodaje Centrum. Nyní provozuje webové stránky Haló, Ostrava! se zaměřením na kulturu moravskoslezského regionu.

Vydala básnické sbírky: Podkůvky. Profil, 1979. Ostrava; Kameny. Profil, 1981.  Zapomenuté věty. Otisková Niki – Nakladatelství Gramma. Karviná 1992. Siluety. Ostrava 2009. Marné levitace. Ostrava 2015. Černohorské sluncebraní. Ostrava 2017. Próza: Nečekej záchranné lano (povídky). AMOS repro. Ostrava 2021.

Účast ve sbornících: Almanach mladých tvůrců Oheň. Ostrava 1978. Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat. Ostrava 1979. Větrná pošta – kniha milostné poezie. Ostrava 1988. Divadelní kritik Miroslav Etzler, Univerzita Palackého Olomouc, 2011, Spoluhlasom/Spoluhlasem (česko-slovenská antologie). Žilina 2014. Paměť Ostravy 2016–2018. Sborník Knihovny města Ostravy (Mozaika z mého dětství). Ostrava 2018.

Tvorba Evy Kotarbové byla několikrát oceněna v literárních a novinářských soutěžích.

Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *