Štramberk je nejen permanentní Valašský betlém, zajímavý unikátními archeologickými nálezy, ale také přívětivé místo pro pobyt, nebo třeba jen pro krátkou návštěvu.
Městečko Štramberk je dobrým cílem pro výlet téměř v každé roční době, dostupné osobním automobilem nebo pohodlně vlakem. Půl dne postačí, ovšem i delší pobyt poučí a překvapí množstvím zajímavostí.
Tradice štramberských uší připomíná obléhání města Tatary, kteří na důkaz svého snažení posílali Čingischánovi pytle uřezaných uší svých protivníků. Stateční Štramberáci se však i díky boží pomoci ubránili a na památku té události po dnešní časy pekou štramberské uši.
Právem byl Štramberk v roce 1969 prohlášen za městskou památkovou rezervaci. K chráněným objektům patří zejména štramberská Trúba, válcovitá věž z kamenného zdiva, pozůstatek hradu založeného asi ve XIII. století. „Kulatina“, jak se také štramberské Trúbě říkalo, byla roku 1904 zastřešena a upravena na rozhlednu. Památné jsou také hradby a zbytek městského opevnění. Náměstí (rynek) se po rekonstrukci obléklo do pohádkové krásy. Farní kostel Nanebevstoupení Páně je barokní stavba z let 1722-23. Stará zvonice se zbytkem věže připomíná původní kostel sv. Bartoloměje.
O „Valašský betlém“ se především zasloužil MUDr. Adolf Hrstka (1864-1931), který ve Štramberku působil jako lékař a starosta. Založil Klub českých turistů. Jeho zásluhou přicházeli do Štramberka významní malíři Bohumír Jaroněk, Oldřich Blažíček, Jaroslav Panuška a další.
Významnou postavou je štramberský rodák z domku čp. 267, cestovatel a spisovatel Ing. Jiří Hanzelka (nar. 1929), který se z pod štramberské Trúby dostal až na jih Afriky, za Kordillery, na Sibiř i do Turecka.
Světový věhlas má Štramberk díky jeskyni Šipka ve které roku 1880 archeolog K. J. Maška objevil zlomek dolní čelisti neandrtálského dítěte. Kopie čelisti je vystavena v místním muzeu, kde kromě sbírek národopisných jsou také místní archeologické nálezy.
Zdejší jurský vápenec, známý také jako štramberský, vznikl nahromaděním schránek a koster organismů v těsné blízkosti korálových útesů, které lemovaly břehy jurského moře. Z něj je známo přes 600 druhů nálezů fosilních živočichů a řas, třetina z nich je endemitských. Nejhojněji jsou zastoupeni koráli a měkkýši, hlavně mlži, břichonožci a hlavonožci.
Stříbrné jezírko a další přírodní zajímavosti lze objevit v arboretu. Ze současné fauny je právě zde nejvýznamnějším motýl Jasoň červenooký (Parnasius Apollo), který se v hojné míře vyskytuje na tamních vápencových skalách. V nedaleké Kamenárce si mohou horolezci vyzkoušet na hlavní stěně 42 různých lezeckých cest. Ryze současnou je rozhledna Bílá hora, vzhledem připomínající symbol struktury DNA, otevřena byla 28. dubna 2000.
Současný Štramberk je městečko moderní, úpravné a stále jako vymalované, přece už na hony vzdálené betlémské podobě starých dřevěnek a pokřivených plotků, přes které nahlížejí trsy pestrobarevných květin. Jak asi by Bohumír Jaroněk viděl malířskýma očima Štramberk dnes? Starý Jaroňkův Štramberk je v nenávratnu, městečko teď nabízí jinou, ale pořád svébytnou krásu.
Text a foto © Richard Sobotka