Jak se žije knihovnici Marcele Kulišťákové mezi tisíci knihami a tisíci čtenářů.

Slavnostní předání ocenění ve Zlíně. Foto: Prvý zleva Hejtman Radim Holiš, Marcela Kulišťáková je čtvrtá zleva s kyticí. Vedle ní je místostarostka Prostřední Bečvy Alena Srovnalová a starosta Radim Gálik. Foto: ZIK

Emeritní rožnovská knihovnice Marcela Kulišťáková pracovala dlouhá léta v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm. Od roku 2018 působí v obecní knihovně na Prostřední Bečvě. V rožnovské knihovně působila mimo jiné s týmem tvůrčí skupiny seniorů na projektu „Město v mé paměti“, jehož výsledkem jsou průvodcovské materiály pro prázdninové procházky pamětí města. Je to také práce na edici Milých tisků, kterých se za více jak desetiletí činnosti nasbírala docela slušná knihovnička v pořadí už s 31. svazkem. Za pět let knihovnické práce na Prostřední Bečvě se tam zvýšil jak počet čtenářů, tak i počet vypůjčených knih, nejcennější je práce s malými čtenáři. Za svou práci získala Marcela Kulišťáková v červnu tohoto roku ocenění v podobě diplomu „Knihovnice okresu Vsetín 2023“ a v říjnu převzala od hejtmana Radima Holiše diplom „Knihovnice Zlínského kraje 2023“.

Kromě blahopřání k těmto zaslouženým oceněním knihovnické práce jsem knihovnici Marcelu Kulišťákovou požádal o docela malé interview pro „Magazín Richarda Sobotky Oko Beskyd“ (www.okobeskyd.cz), který sleduje dění v tomto zákoutí Beskyd.

Jako knihovnice ses už narodila?
Jako knihovnice ne, ale jako knihomolka určitě.

Čím jsi chtěla původně být?
Jako malá jsem chtěla být popelář, moc se mi líbilo, jak v naší ulici jezdili a vozili se na stupátku za vozem. Později mě lákaly tvůrčí profese, ale měla jsem to štěstí, že jsem se stala knihovnicí, knihy byly a jsou moje „srdcovka“.

Knihovníci jsou už ze své profese obklopeni tisíci knihami, jaká je to práce uprostřed tolika knih?
Báječná, pro knihomola zvláště. A v malé, útulné obecní knihovně jsem si mohla vyzkoušet všechny knihovnické práce. Můžu vybírat knihy, které nakoupím, zpracovat, obalit a uložit je na regál tak, aby se daly rychle najít. Za jednoduchou věcí, jako si půjčit knížku, je schovaná spousta práce, která mě moc baví.

 Není známo, že by některý knihovník takovou spoustu knih přečetl – i tak, kterému autorovi bys dala přednost?
Velmi těžká otázka. Mám hodně oblíbených autorů napříč všech žánrů.

 Jak se profese knihovníka – knihovnice za poslední roky změnila?
Velmi, od půjčování knih a zapisování výpůjček na knižní lístky se modernizovalo technické vybavení, knihovna přestala být jen místem pro půjčování knih a dokumentů, ale stala se místem komunitním, místem pro setkávání, vzdělávání a zábavu.

Rožnovská Městská knihovna je od svého založení roku 1872 už 151 let nepřetržitě v provozu, a právě tím je ojedinělá. Jak se Ti v ní pracovalo?
V rožnovské knihovně jsem se hodně naučila. Nastoupila jsem do skvěle fungujícího a kreativního kolektivu, který knihovnickou práci posouval neustále kupředu. Dodnes z těchto zkušeností čerpám a jsem za ně vděčná.

V rožnovské knihovně jsi pracovala s tvůrčí skupinou aktivních seniorů. Kromě zmíněných průvodcovských materiálů pro letní procházky pamětí města to je také edice Milých tisků, jakési ohlédnutí za historií někdejšího města, jak vypadalo a jak se v něm žilo. Jsou to také „Kameny paměti města“ vsazované do dlažby na paměť lidí a událostí, které se staly právě v tom místě. Máš za sebou také úspěšné pětileté působení v knihovně na Prostřední Bečvě. Jaké jsou další plány – co bude následovat?
V obecní knihovně na Prostřední Bečvě se snažím vytvářet příjemné místo k setkávání a půjčování knih. Připravovat besedy pro děti od batolat po školáky a také zajímavá setkání pro širokou veřejnost. V letošním roce jsem se podílela spolu s pamětníky z obce na vydání publikace „Prostřední Bečva středem pozornosti“, která vyšla k 320 létům obce. A v duchu zaznamenávání paměti pokračuji i jako člen Komise paměti města Rožnov p. R. Tedy stále se budu snažit zúročit to, co jsem si přinesla z rožnovské knihovny.

Lidé jako Ty do důchodu neodcházejí, jsou stále aktivní, ale pokud by ses přece rozhodla trávit zasloužený důchod na opuštěném ostrově, kterou knížku by sis tam vzala jako četbu na dobrou noc?
Osamělou holubici od autora Larryho McMurtryho.

Pokud knížky nezaniknou, jaká bude jejich budoucnost? Nahradí papírové knížky elektronické?
Knihovny nikdy nezaniknou a knížky nezmizí, to se nestane.

Jaké máš největší přání do dalších let?
Zdraví a radost z plnění svých snů.

Ptal se a za odpovědi poděkoval Richard Sobotka.

Text a foto © Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *