Impozantní mohyla z tisíců uložených kamenů připomíná oběť ostravských skautů, kteří za druhé světové války iniciovali odboj proti německým okupantům. V čele byl šestadvacetiletý Vladimír Čermák a jeho přátelé Otto Klein, Vladimír Pach, Quido Němec a Milan Rotter. Spolupracovali s nimi i další. Cílem byl přesun do beskydských lesů, kde měly být prováděny rozsáhlé akce proti okupantům.
Konspiračním místem se stalo tábořiště Slezské zemské lesní školy u Chladné vody. Za války sloužilo pro porady a výcvik jednotlivých skupin, také jako mrtvá schránka k předávání informací. Poslední společná schůzka před odchodem skautů do hor se uskutečnila právě zde 31. března 1945. K přesunu do hor však v následujících dnech nedošlo, vše bylo vyzrazeno. Dne 3. dubna 1945 byl zatčen Milan Rotter, následujícího dne Vladimír Čermák, Vladimír Pach, Otto Klein a posléze také Quido Němec. Zatýkání probíhalo až do 20. dubna 1945. Včetně rodinných příslušníků bylo uvězněno kolem padesáti lidí.
Výslechy probíhaly v Ostravě, ale s blížícím se koncem války (Ostrava byla osvobozena 30. dubna 1945), byli zatčení narychlo odvezeni do věznice v Polském Těšíně. Tady, právě ve svátek patrona skautů svatého Jiří 24. dubna 1945, ještě před rozedněním, byli všichni zavražděni střelou do týla na starém židovském hřbitově.
Jejich památku připomněli 6. října 1946 členové 30. oddílu Junáka v Ostravě vybudováním mohyly na Ivančeně. „Milovali svou vlast a sloužili jí věrně…“, je uvedeno na informační tabuli poblíž mohyly, která udivuje mohutností i spoustou vzkazů skautů, trampů i turistů. Cestou na Lysou horu si u mohyly na Ivančeně každý připomene oběť statečných.
V průběhu let byla Junácká mohyla na Ivančeně několikrát upravována. K poslední rekonstrukci došlo po roce 2000, bortící se mohyla byla rozebrána a kameny terasovitě uloženy.
V současnosti se mohyla stala neodmyslitelnou součástí Beskyd. Je zde uložen úlomek měsíčního kamene, kámen z Tutanchamovy hrobky v Egyptě, kámen z Kavkazu, Vyšehradu, Rysů, sv. Kopečka i z pohoří Ťan – Šan. Mohyla, které od podzimu 1995 dominuje opracovaný pískovec se jmény všech popravených Junáků, je zanesena do map a turistických průvodců a na popud exilových Junáků ve Švýcarsku je jako unikátní památka chráněna UNESCEM.
U Junácké mohyly panuje zvláštní atmosféra, jak dosvědčuje jeden z nápisů.
„Vstupuješ na památné místo, zasvěcené odboji slezských junáků. Nezapomeň, že je toto místo uctíváno celým skautským světem. Buď připraven. Ochránci mohyly, Ivančena, říjen 2000.“
Ivančena je místo vzkazů živých těm mrtvým, kteří před osmdesáti lety obětovali životy pro svou vlast.
Původní Junácká mohyla na Ivančeně a vložené kameny.
Po více než 60. letech byla původní mohyla v dezolátním stavu, nahradily ji terasy z kamenů.
Poutač na Ivančeně. Vpravo budova starého židovského hřbitova v Polském Těšíně.
Pamětní deska na budově starého Židovského hřbitova v Polském Těšíně a náhrobky.
Text a foto © Richard Sobotka