Učitel, historik a spisovatel Čeněk Kramoliš, rožnovský rodák, uvádí ve své knize Rožnovský okres, kterou v roce 1907 vydal v Brně Muzejní spolek: K nejstarším zařízením průmyslového charakteru v Rožnově musíme počítat mlýny. Mlýny jsou dva a třetí nedávno zanikly. V roce 1507 to byl zmiňovaný mlýn horní a dolní. Z vrchnostenského dolního mlýna, který vrchnost koupila r. 1615 od Viktorína Nešvary, vznikla papírna.
Oba mlýny byly ve své době postaveny už na periferii města. Horní asi 200 m severně od náměstí na uměle vytvořeném derivačním kanálu – strouze, kterému Rožnované říkali zásadně struha. Voda do strouhy byla vpouštěna stavidlem nad tzv. horním splavem a při zachování vhodného spádu byla vedena v délce necelých dvou kilometrů středem města až do jeho jižní části, kde byla zaústěna do potoka Hážovky, ten se přibližně o sto metrů dál napojoval jako levobřežní přítok do řeky Bečvy.
V severní části města poháněla voda strouhy mlýn a později také pilu, která byla k mlýnu přistavěna.
V jižní části voda ze strouhy poháněla dolní mlýn. Ten sice seděl na potoce Hážovka, ale potok měl v průběhu roku kolísavý průtok od záplav až po téměř bezvodý stav za suchého období, kdežto voda ze strouhy zásobovala dolní mlýn rovnoměrně po celý rok.
Není uvedeno, kdy bylo náročné a důmyslné technické dílo – strouha – vybudováno, ale zřejmě se tak stalo již před rokem 1507, kdy jsou oba mlýny – horní a dolní – zmiňovány. Strouha sloužila déle než 400 let. Po zavedení parního a posléze elektrického pohonu strojů město už jen krášlila. Pro náročnost a vysoké náklady s údržbou byla strouha kolem roku 1970 z větší části zasypána. Zachovala se jen úvodní část, ta zásobuje vodou Mlýnskou dolinu Valašského muzea v přírodě, kde pohání mechanická zařízení mlýna, valchy a hamru.
Tržnice, na pozadí Paláčkův mlýn. Kresba Vl. Bartošek. Paláčkův mlýn v prvé polovině 20. století.
Mlýn čís. 154 na levém a pila čís. 155 na pravém břehu mlýnského náhonu byly původně majetkem společnosti Hraběte Rudolfa z Kinských, Michala Barabáše, Martina Billa a Leonarda Dresslera. Voda byla od panského jezu vedena od řeky Bečvy náhonem k bělárně č. 491, pak ke koupelně č. 480 a odtud k mlýnu a pile č. 154 a 155.
Mlýn 31. 5. 1919 koupili Vincenc Paláček, mlynář v Bernaticích a pan Eustach Paláček, poručík v Novém Jičíně, od paní Kamily Řihákové.
Paní Kamila Řiháková prodala do rovnodílného vlastnictví Vincenci Paláčkovi a Eustachu Paláčkovi mlýn číslo 154, i s pozemky parcely mlýna, s bytem, chlév, sklep, pilu se stavením, a také parcelu číslo 3690/1, tedy mlýnský potok. A to se všemi stroji a vším příslušenstvím ku prodanému mlýnu a pile patřícím a tam se nalézajícím za cenu kupní obapolně umluvenou ve výši 170.000 K.
Bez srážky z ceny kupní převzali kupitelé následující práva a služebnosti na prodané nemovitosti váznoucí a to: Ze smlouvy ze dne 29. května 1857 ohledně práva vodovodu pro Eugena hraběte Kinského; Ze smlouvy ze dne 6. 12. 1868 ohledně práva odebírání vody z mlýnské strouhy pro Čeňka Janíka; Ze smlouvy ze dne 27. června 1888 pro Karla Herliczku a jeho právní nástupce v držení nemovitosti zanesené ve vl. 627. v Rožnově p. R. Za tyto služebnosti byly vyměřeny poplatky ročně za každou jednotlivou na 5 K.
Majitelům mlýna čís. 154 v Rožnově p. R. příslušela povinnost čistit mlýnskou strouhu jak od spodního ledu, tak od nánosu – od rožnovské lékárny až k můstku, nacházejícímu se před vilou p. Karla Herliczky.
Útraty spojené s vyhotovením kupní smlouvy zaplatili kupitelé.
Paní prodatelka uvedla pánům kupitelům, že na mlýnu nevázne žádný závazek ohledně správy jezu, že od nepamětných dob veškerou správu jezu nese rožnovský velkostatek, aniž by prodaný mlýn něčím přispíval.
V závěru kupní smlouvy, číslo jednací 1261, uvádí notář Jan Bernatík.
„Osvědčuji osobně znání: paní Kamila Řiháková, majitelka mlýna čís. 154. v Rožnově p. R., pan Vincenc Paláček, mlynář v Bernaticích a Eustach Paláček, poručík v Nov. Jičíně, tuto smlouvu kupní dnes přede mnou vlastnoručně podepsali.“
Kupní smlouva ze dne 29. 5. 1919 byla ověřená kolkem v hodnotě 3 K 30 h. a opatřená kulatým razítkem notáře s textem v česko-německé verzi.
Od toho času až po časy současné byl mlýn čís. 154 v Rožnově pod Radhoštěm nazýván jako „Paláčkův mlýn“.
Paláčkův mlýn a pila v roce 1943.
Ještě v polovině 20. století byl mlýn v provozu a při poválečném rozvoji města majitelé uvažovali také o uvedení pekárny do provozu, která je součástí mlýna, především o atraktivním využití budovy mlýna v rozvíjejícím se turistickém ruchu někdejších oblíbených klimatických lázních.
Po zprůmyslnění Rožnova se však historie města začala odvíjet jiným směrem. Prioritu mělo Valašské muzeum v přírodě a rozvoj průmyslové výroby začal směřovat k automatizaci výrobních procesů. Na romantiku ruční výroby chleba a atraktivního hotelu s klapajícím mlýnským soustrojím nastal čas o několik desetiletí později, až po nastolení 21. století a 3. tisíciletí.
To už byla z chátrajícího a několika požáry poničeného a devastovaného mlýna příležitostná noclehárna, a kde to jen šlo také hygienicky nijak neošetřenými veřejnými toaletami, byť se nacházely jen několik metrů od využívaného dětského hřiště a zdravotně exponovaného objektu.
Kolkem roku 1924 Paláčkův mlýn a pila vyhořely. Po roce 2000 se devastovaný Paláčkův mlýn stal útočištěm nepřizpůsobivých živlů.
Historie Paláčkova mlýna se definitivně uzavřela 31. března 2021. Chátrající budova byla prodána a na jejím místě mělo vzniknout nové městské zákoutí.
K demolici budovy došlo ve druhé polovině měsíce března 2021, pomocí výkonného mechanismu trvala jen tři hodiny. Úklid rumiště a odvoz materiálu skončil 30. března 2021.
Noviny – Paláčkův mlýn MFD 27. 3. 2021 uvedly.
Rožnov pod Radhoštěm. Budova Paláčkova mlýna šla k zemi.
Majitel nechal zbourat chátrající budovu v centru města, která nese zažitý název Paláčkův mlýn. Nevyužívaný objekt byl již několik let v neopravitelném stavu, třikrát vyhořel a v létě zde přebývali bezdomovci. Po dokončení bouracích prací odstartuje výstava bytového domu s několika obchody v přízemí. Po dokončení stavby bude radnice moci pokročit se záměrem na revitalizaci tržnice. (vm)
Likvidace Paláčkova mlýna v roce 2021 a zahájení prací na multifunkčním objektu v roce 2023.
Výstavba nového polyfunkčního objektu začala v roce 2023 a květnu 2025 byl v přízemí objektu osazen první obchod a následovaly další.
Takto se uzavřela více jak čtyři sta let dlouhá historie rožnovského mlýna, který byl v provozu až do poloviny 20. století a v posledním století byl všeobecně znám jako Paláčkův mlýn.
Budování multifunkčního objektu probíhalo v letech 2023 až 2025.
V prvé polovině roku 2025 byla stavba multifunkčního objektu dokončena a přízemí obsadily obchody.
Prostor bývalého Paláčkova mlýna v červnu 2025.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka