Rožnovské panství si v průběhu staletí šlechtici rádi kupovali v naději na snadný zisk, a stejně rádi se pak toho kamenitého břemena zbavovali.
Erb Žerotínů na zámku ve Valašském Meziříčí.
Bruno ze Schaumburka, zakladatel města, měl Rožnov v držení až do roku 1348. Do roku 1434 náležel pánům z Kravař. Cimburkové drželi Rožnov až do roku 1531, kdy panství koupil Jaroslav ze Šellenberka, který na úpatí Hradiska neúspěšně dobýval stříbrnou rudu. Dalším majitelem byl Jan z Perštýna, pak dědicové Zikmunda Nekaše z Landeka.
V letech 1549 byl Rožnov až do roku 1694 pod pány z Žerotína, větev meziříčská. V letech 1694-1779 Rožnov vlastnili Žerotínové větev vizenberská a falkenberská. V letech 1779–1815 bylo rožnovské panství v držení Rožnberků, větev vizenbersko-losinská.
Roku 1815–1899 bylo rožnovské panství v držení hrabat Kynských. Poslední majitel Rudolf hrabě Kynský roku 1898 prodal panství baronovi Arminu Popprovi z Podhradů, ten bezohledně porážel tisíce stromů, až byla obava, že pěkné lesy brzy na Valašsku zaniknou.
Pak už také v Rožnově klepaly na městskou bránu nové časy. Roku 1848 padly patrimoniální úřady i panská robota. Dne 8. dubna 1849 byly císařským patentem nově zřízeny zemské sněmy, Valaši zvolili za poslance uvědomělého měšťana z Rožnova Michala Jurajdu, ten byl dne 26. července 1850 zvolen prvním rožnovským starostou.
Téhož roku byl Rožnov ustaven okresním městem, měl soud i berní úřad. Dne 7. června 1892 se Rožnov dočkal železnice na lokální dráze z Krásna do Rožnova.
Roku 1895 Rožnované hojně v Praze navštívili Národopisnou výstavu českoslovanskou, kde se valašské oddělení i s lidovou hudbou stalo dostaveníčkem návštěvníků výstavy.
Dne 3. listopadu 1897 založil Hospodářský spolek rožnovského okresu první zimní hospodářskou školu na Valašsku. Ředitelem byl Emanuel Vencl, pozdější poslanec a zemědělský rada, jehož přičiněním se škola stala reprezentační v celé republice.
Jen co skončilo 19. romantické, osvícenské století, století páry a vynálezů, plné vlasteneckého cítění, už na městskou bránu nedočkavě klepalo století 20., plné nových myšlenek.
Jak by se na někdejší dřevěné a současné moderní městečko Rožnov díval jeho zakladatel olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, významný diplomat a politik, opora českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II., zakladatel Ostravy a Kroměříže, iniciátor kolonizace na severní Moravě, který žil v letech 1205-1281 a pochován je před hlavním oltářem v kostele sv. Mořice v Kroměříži, který sám založil? Možná i jemu by se chválou dmula hruď.
Text a foto © Richard Sobotka