Pavla Homolková, spisovatelka (14. 2. 1886 Kelč – 10. 7. 1972 Hutisko-Solanec.) Sestra bratří Křičků. Působila jako učitelka v Přerově a v Brně. Psala do Lidových novin, spolupracovala s rozhlasem. Její brožura Horácké nářečí má národopisnou hodnotu. Za války se vrátila na Valašsko, kde žila u Vilmy Volkové. Na Hutisku se věnovala vlastivědné práci. Napsala veršované knihy pro děti O Megeře a Na Poskle. Zapisovala valašské písničky. Působila v národopisné družině i v ochotnickém divadle. Organizovala kulturní akce. Napsala ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla hru Kámen z Radhoště. V březnu 2026 uplynulo od jejího narození 140 let.
František Kratochvíl, publicista (18. 2. 1876 podhradní Lhota). Studoval ve Valašském Meziříčí a ve Vídni. Pracoval jako úředník u dráhy. Vydával časopis Zálhotský sborník, kde vycházely nejen jeho práce, ale i stati Gogelovy. Psal i do dalších regionálních časopisů. V březnu 2026 uplynulo od jeho narození 150 let.
Richard Pavlík, historik a publicista, (30. 5. 1889 Vsetín – 22. 2. 1966 Vsetín.) Byl ředitelem měšťanské školy a městským archivářem ve svém rodišti. Patřil ke spoluzakladatelům novin Naše Valašsko, kde mimo jiné publikoval stať Fernandova kronika Vsetínského panství. S F. Douchou, J. Kolaříkem a K. Novákem připravil knihu Okres Vsetínský a vydal Vsetínsko v boji za svobodu. V březnu 2026 uplynulo od jeho úmrtí 60 let.
Josef Kamenec, entomolog (23. 2. 1906 Hrachovec – 3. 10. 1985 Valašské Meziříčí–Podlesí. Žil ve Vizovicích a sbíral motýly a brouky. Spolupracoval s Entomologickou společností ČSAV v Praze. Sbírkami podpořil muzea. Vypracoval popisy fenologie, ekologie a biologie na Zlínsku, Vizovicku, Valašskomeziříčsku, v okolí Prahy i Bratislavy. Maloval také krajinky a zátiší. V březnu 2026 uplynulo od jeho narození 120 let.
František Horečka, kulturní pracovník a spisovatel (25. 3. 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. 2. 1976 Nový Jičín.). Působil jako učitel v Kunčicích, Tiché a ve Frenštátě pod Radhoštěm. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915). Po ní následovaly povídky, pohádky a romány. Románová kronika Ševci, později přepracovaná na Třínožka s vavřínem. Napsal také zápisky z 1. světové války Za pět minut dvanáct. Psal divadelní hry i sbírky básní. Byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Koliba, autorem akvarelů a jiných výtvarných děl. Napsal monografii Břetislav Bartoš, malíř národní tradice. Byl iniciátorem Krajinské výstavy moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě (1934). Vydával kulturní měsíčník Moravský východ. Spoluredigoval noviny Naše Valašsko a sestavil sborník Kniha o památném Radhošti. Vydal čtyři svazky bezručovských studií a esejů. Připravil jazykovědnou práci Nářečí na Frenštátsku a její Dodatky. Literární historii obohatil o Frenštátský literární salón. Přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci. V roce 1994 dostal Cenu sv. Martina in memoriam. V březnu 2026 uplynulo 50 let od jeho úmrtí.
Josef Stoklasa, řezbář, (nar. 28. 2. 1926 Velké Karlovice.) Řadu let se věnoval údržbě dřevěných památek po celé republice. Vyráběl Pávy, tetřevy, labutě a různé druhy holubiček pro Ústředí lidové umělecké výroby v Praze. Je členem Urgatiny, s níž také vystavuje. Cestuje a vystavuje i v zahraničí. V březnu 2026 uplynulo od jeho narození 100 let.
Text a foto © Richard Sobotka