Od nejstarších dob vzbuzuje Lysá hora obdiv. Její tajemné lesy daly vzniknout mnoha pověstem a zkazkám. I když se Lysá hora nachází blízko hlavních cest a lidských sídlišť v údolí řeky Ostravice a jejich přítoků, přesto se jen málokdo odvažoval vkročit do divokých lesů na příkrých a nepřístupných stráních. Obavy byly nejen z dravé zvěře, ale i z loupežníků.
Podle pověstí našel na svazích Lysé hory v těžko přístupných skrýších bezpečný úkryt se svou chasou zbojník Ondráš, syn rychtáře Šebesty z Janovic, který začátkem 18. století v této oblasti provozoval zbojnické řemeslo, mstil křivdy pánů, spáchané na poddaném lidu.
Beskydské jeskyně mají často rovné stěny, vzniklé posunem skalních bloků po svazích, což podněcovalo fantazii lidí a vzniklo mnoho pověstí o chodbách vedoucích z Lysé hory na Radhošť nebo do frýdeckého zámku.
Pověst vypráví, že se v ďúrách na Lysé hoře ukrýval Ondráš se svými zbojníky před vojáky. Tam si také schoval svůj poklad, který mu hlídala čarodějnice Divá Hana. Byla to ta čarodějnice, která darovala Ondrášovi čarovný opasek a obušek. Když Juráš zabil Ondráše a zbylí zbojníci byli pochytáni, jeden z nich při mučení prozradil tajný úkryt pokladu. Vrchnost vyslala pro poklad do hor vojsko. Jen co se vojáci přiblížili ke vchodu do podzemí, ozval se na skále nad jeskyní strašidelný skřek. Z oblohy sjel blesk a za dunění hromu se skála i s čarodějnicí zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod. I později se mnozí vpravili hledat Ondrášův poklad, ale žádnému se to do dnešních dnů nepodařilo.
Ondráš byl loupežník a mstitel se širokým okruhem působnosti. Údajně se svými zbojníky jeden čas pobýval také v ďúrách a chodbách v hoře Klenově, ale portáši při pronásledování zbojníků nikdy žádný vchod nenašli. Když vojáci celý Klenov obstoupili, a devět dní na zbojníky číhali, přece tito tajnou chodbou unikli, vojákům poslali psaní až kdesi z Uher. Podle pamětníků zůstaly v Klenově po Ondrášovi zakopané poklady.
Vypráví se, že na Bystřičkách polapil Ondráš u širokého buku bohatého gazdu Malenu, když šel přes Klenovský les koupit na vsetínský jarmark voly. Šedesát rýnských musel Malena odevzdat, právě polovinu toho, co měl u sebe, teprve pak mohl jít dál. Ondráš strčil peníze za ňadra, ale dlouho se tam neohřívaly. Když o chvíli později šel na jarmark chudý drvař se ženou a s málo penězi na koupi kravičky, obdaroval je Ondráš lehce nabytými šedesáti rýnskými, aby si koupili krávu, jak se patří. „Až nadojíte první črpák mléka, vzpomeňte na Ondráše!“ řekl, a než se vzpamatovali, byl ten tam.
Už při vyslovení zbojníkova jména naskakovala pánům a boháčům husí kůže. Největší strach z Ondráše měl hukvaldský hrabě Pražma, každý schod svého zámku nechal střežit husarem a poručil rozhoupat všechny kostelní zvony, jakmile se v některé dědině Ondráš objeví.
Zkazky o Ondrášovi se vztahují především k Lysé hoře. Na toto téma vznikla celá řada povídek. Slezský buditel dr. Fr. Sláma napsal o Ondrášovi knihu „Pán Lysé hory“. Čeněk Ostravický pak „Píseň o Ondrášovi“.
Nad Satinským vodopádem, při cestě z Frýdlantu nad Ostravicí, je „Ondrášova skála“, vytéká z pod ní pramen.
Jeskyně na hřebeni Lukšince nazývali místní „Ondrášovy ďúry“, podle pověstí o úkrytu zbojníka Ondráše a jeho pokladu.
Na vrcholu Lysé hory údajně zakopal Ondráš svůj pohádkový zbojnický poklad. Právě na tomto místě byly v roce 1933 položeny základy české turistické chaty, postavena byla v roce 1934 a v roce 1935 předána veřejnosti do užívání.
Turistická chata na vrcholu Lysé hory byla později pojmenována jako „Bezručova chata“. Petr Bezruč miloval Beskydy a alespoň jednou do roka vystoupil na vrchol Lysé hory, aby se potěšil pohledem na panorama hor, jemuž není rovno. I v jeho „Slezských písních“ je zmínka o Lysé hoře. Ta se spolu se zbojníkem Ondrášem stala v jeho básnickém díle symbolem slezského odboje.
Časté návštěvy turistů směřovaly k výstavbě turistických chat. Dne 21. července 1895 byla na vrcholu Lysé hory slavnostně otevřena německá chata „Erzherzog Albrecht Schutzhaus“.
Čeští turisté položili 1. října 1933 na Lysé hoře základní kámen ke stavbě české chaty. Dokončena byla v prosinci 1934 a pro veřejnost slavnostně otevřena v červnu 1935.
Obě chaty byly provozovány samostatně až do znárodní v roce 1948, dál byly obě sloučeny v jeden celek jako „Bezručova chata na Lysé hoře“. Obě chaty však v sedmdesátých letech do základu vyhořely, německá v roce 1972 a česká v roce 1978.
V lednu 1997 vznikla Nadace Lysá hora, která pod heslem „turisté sobě“ si vzala za cíl obnovení historické Bezručovy chaty na Lysé hoře. Zakladatelem nadace je ústředí Klubu českých turistů a oblasti Beskydy a Slezsko.
Základní kámen turistické chaty měl být položen přesně na den dvacet let po té, co vyhořela původní Bezručova chata 11. března 1998. Měla být také zachována původní podoba chaty, zprovozněna měla být do jednoho roku. Záměr se však ani v roce 2003 nepodařilo realizovat.
Nová Bezručova chata byla slavnostně otevřena 5. září 2015. I přes nepřízeň počasí dorazilo na otevření chaty přes tisíc lidí.
A co Ondrášův poklad? Podnes je údajně ukrytý pod základy Bezručovy chaty.
„Ondrášovy ďúry“ na hřebeni Lukšince.
Text a foto © Richard Sobotka