Jiří Kubeša, politik (nar. 1. 10. 1946 Choryně). Po absolvování gymnázia vystřídal několik dělnických profesí, pak vystudoval práva. V letech 1994–8 byl starostou Valašského Meziříčí a zasloužil se o zahájení nákladné rekonstrukce tamního zámku Žerotínů, nejrozsáhlejší stavební památky okresu Vsetín. Pracuje jako, advokát.
Milan Jariš (vl. jm. Ležák Martin), spisovatel (13. 8. 1913 Valašské Meziříčí – 4. 10. 1986 Praha). Rodný kraj záhy opustil a v jeho díle se obráží jen okrajově v divadelní hře Patnáctý březen, později přepracované pod názvem Přísaha (filmová verze se jmenuje Neporažení), pojednávající o odporu místecké posádky proti nacistické okupaci.
Věra Otevřelová, etnografka ( nar. 27. 10. 1906 Rožnov pod Radhoštěm – 25. 12. 1975 Valašské Meziříčí). Byla správkyní rožnovského muzea, pro které také napsala brožurku Rožnovská výšivka.
Vzpomínka na Věru Otevřelovou – správkyni Valašského muzea v přírodě.
V roce 2026 uplynulo 120 let od jejího narození.
Rodačka z Rožnova a etnografka Věra Otevřelová pocházela ze starobylého roku Barabášů, o kterém se zmiňuje také Čeněk Kramoliš ve svém literárním díle. Její rodové záznamy vedou až k pasekářovi Michalu Barabášovi do roku 1797 a nověji ke známému rožnovskému staviteli Karlu Barabášovi (1874 – 1935).
Původním povoláním učitelka se po celý život věnovala národopisu, pro který doslova žila. Znala sourozence Jaroňkovy. Byla při založení Valašského muzea v přírodě. Jako devatenáctiletá se roku 1925 účastnila prvního Valašského roku. Stala se členkou Muzejního a národopisného spolku a v letech 1948 – 1951 byla jeho předsedkyní. Podporovala vznik Valašského krůžku (později Radhošť – soubor valašských písní a tanců) a všemožně jeho činnost propagovala.
Etnografka Věra Otevřelová spravovala Valašské muzeum v letech 1949 – 1953. Pro muzeum také napsala brožurku Rožnovská výšivka. Jako předsedkyně Valašského muzejního a národopisného spolku (1948 – 1951) zaštítila Valašský krůžek touto institucí a všemožně jeho činnost propagovala. Valašský krůžek se představil 23. června 1948 nejprve rozhlasovým posluchačům a 28. října 1948 u příležitosti státního svátku pak také rožnovské veřejnosti v divadelním sále Lázeňského domu. Představení se konalo v krojích z depozitáře Valašského muzea, do kterých Věra Otevřelová oblékla především ogary, kteří chodili všelijak, na pořízení vlastního kroje nebylo tehdy ani pomyšlení. Úspěch Valašského krůžku při účinkování v ostravském rozhlasu, televizi i jinde byl obrovský. Po rozpuštění Muzejního a národopisného spolku v 50. letech 20. století dostal Valašský krůžek pod novým městským zřizovatelem název Radhošť – soubor valašských písní a tanců.
Bohumír Četyna (Strnadel), spisovatel (nar. 29. 10. 1906 Trojanovice – 11. 1. 1974 Čeladná). V roce 2026 uplynulo 120 let od narození B. Četny.
Bratr A. aj. Strnadlových. Byl archivářem ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zajímal se o historii. Vydal několik svazků básní a povídek, tetralogii zobrazující Valašsko v 17. a 18. století Hukvaldské rebelie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci a Živly) a románový cyklus Velká ráztoka (Koliby v soumraku, Drvaři a Ráztoka). Psal i knihy humorné: Valchař se směje aneb Tutlanci a pozornici (později Besedy na staré valše) a knihy pro děti (Sedmikvítek). Je autorem řady historických studií a editorem archivních dokumentů z dějin Trojanovic a Frenštátu.
Vložil -sb-