Město Frenštát pod Radhoštěm se nachází v malebné kotlině zvané „Frenštátská brázda“ na úpatí památného Radhoště. Nejstarší písemná zmínka o městečku, které si dlouho uchovalo pasekářský charakter, pochází z roku 1293, bylo údajně založené hrabětem Jindřichem z Huckenwagenů z nedalekého hradu Šostýn. Dne 14. března 1382 obnovil jistý Václav z Vikštejna výsady pro fojtství v Závišicích a jelikož listinu jako svědek podepsal také jakýsi Běřák (Birsak) z Frankenstadtu, proto Frenštát.
Výhodná poloha města na křižovatce cest sice přispěla k bohatnutí měšťanů, ale také k válečným útrapám. Po pohromách třicetileté války bylo město roku 1880 znovu vybudováno a hned pak zase vypáleno kuruci.
V 18. století město proslulo tkalcovstvím a soukenictvím, zvláště v první polovině 19. století se dynamicky rozvíjela textilní průmyslová výroba. Po roce 1945 byla do Frenštátu přenesena výroba elektromotorů, což znamenalo zásadní zlom v průmyslovém zaměření města, byla založena Střední průmyslová škola elektrotechnická a Frenštát pod Radhoštěm proslul výrobou elektromotorů.
Ve 20. století už nebylo možné věčně plynoucí čas a jeho proměny zastavit. S rozvojem průmyslové výroby a s nárůstem počtu obyvatelstva vyvstala potřeba bytové výstavby. Vznikla Školská čtvrť a Beskydské sídliště. Posléze moderní doba radikálně změnila i samotné město a ze starých časů si někdejší paměť uchovalo jen náměstí a přilehlé okolí. Za oběť necitlivé modernizaci padla Mlýnská ulice, Dolní ulice, Sladká ďura, Podříčí a Podkopčí a mnoho dalších malebných míst, které by dnes byly ozdobou města.
I tak zůstaly pozoruhodné stavby. Patří k nim oba kostely, farní sv. Martina i kostel sv. Jana Křtitele v jehož malé věžce byly roku 2011 nalezeny při opravě zapečetěné tubusy s dokumenty o historií města od roku 1828 do roku 1927, výroční zpráva ze 40. výročí existence Pohorské jednoty Radhošť a další.
Podnes se dochovala sušárna ovoce na Papratné, postavená podle projektu Dušana Jurkoviče. Zvonice J. Štefka na Kopané.
Významnou památkou je kašna se sochou Neptuna, sloup Panny Marie z roku 1686, barokní sochy Jana Nepomuckého i sv. Floriana z let 1719 a 1773.
Jsou to i plastiky světoznámého sochaře a frenštátského rodáka Albína Poláška Zápas dobra se zlem, či Muž tvořící svůj osud v Horní ulici.
Na své významné rodáky a spolky město nezapomnělo a umístilo jim na náměstí na rodných domech a také na čestných místech pamětní desky.
Břetislav Bartoš, malíř a grafik.
Narodil se 7. 5. 1893 ve Frenštátě pod Radhoštěm a zemřel 28. 6. 1926 v obci Dolní Mokropsy u Prahy. Jako italský legionář maloval výjevy z fronty. Náměty ke svým obrazům čerpal také z rodného Valašska, namaloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojníci u ohně Svatojánská noc a další. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. Jeho krojové studie byly vydány jako pohlednice pod názvem Valašské písničky.
František Horečka, malíř a spisovatel.
Narodil se 25. 3. 1894 ve Frenštátě pod Radhoštěm a zemřel 25. 2. 1976 v Novém Jičíně. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), následovaly povídky, pohádky a romány. Byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Koliba. Je autorem akvarelů a jiných výtvarných děl. Přispíval do časopisů. V roce 1994 dostal Cenu sv. Martina in memoriam.
Jiří Raška, sportovec.
Narodil se 4. 2. 1941 ve Frenštátě pod Radhoštěm a zemřel 20. 1. 2012 v Novém Jičíně. Lyžař – skokan, první Čech, který získal na ZOH zlatou medaili (1968), a na týchž OH i medaili stříbrnou. Zlatou a dvě stříbrné medaile získal na MS a bronzovou na MS v letech na lyžích, a řadu dalších ocenění. Po ukončení závodní činnosti působil jako trenér.
Polášek Albín, sochař.
Narodil se 14. 2. 1879 ve Frenštátě pod Radhoštěm a zemřel 19. 5. 1965 ve Winter Park (USA). Studoval v Římě, pak odešel do USA, kde se stal profesorem na Akademii v Chicagu. Vytvořil řadu sochařských děl a některé věnoval rodnému městu. Je autorem sousoší Cyrila a Metoděje a sochy Radegast na Radhošti. Od roku 1994 má na frenštátském náměstí pamětní desku.
Pohorská jednota Radhošť.
Náš nejstarší turistický spolek Pohorská jednota Radhošť (Klub českých turistů vznikl v Praze až v roce 1888) byla založena 14. září 1884 z podnětu frenštátských rodáků PhMr. Štěpána Ježíška a JUDr. Edvarda Parmy a jejich lásky k hornatému Valašsku. Nově vzniklý turistický spolek si vzal za cíl „návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati„. Ve znaku má spolek bílý a zelený květ sedmikvítku v rudém poli a opisem Pohorská jednota Radhošť. V počátcích orientovala PJR svou činnost na nedaleké Horečky, ale brzy přenesla svou činnost na Pustevny, kde budovala turistické útulny. Maměnka a jídelna Libušín byly otevřeny již při svěcení kaple na Radhošti v roce 1898.
Krajané v USA
Jedna z pamětních desek je věnována vystěhovalcům, kteří v závěru 19. století přesídlili do Texasu v USA jako důkaz toho, že v domovském městě nejsou zapomenuti.
Text a foto © Richard Sobotka