Štramberk v zářivém čase babího léta

Prvním písemným dokladem o Štramberku je zakládací listina, v níž markrabě moravský Jan Jindřich, bratr Karla IV., přikázal roku 1359 zpustošené podhradní město znovu postavit a opevnit a obdařil ho olomouckým právem městským a mnoha výsadami. V roce 2019 uplynulo od této událostí právě 660 let.

Štramberk je vnímán jako „Valašský betlém“. Zasloužil se o to především MUDr. Adolf Hrstka (1864-1931), který ve Štramberku působil jako lékař i jako starosta. Založil Klub českých turistů. Zval do Štramberka významné malíře. Jeho přičiněním byl 6. srpna 1922 slavnostně otevřen Národní sad na Kotouči a v letech 1908-1910 postavena škola pod Kotoučem. V letech 1902-1904 inicioval opravu zříceniny hradu.

V roce 1925 MUDr. Adolf Hrstka uvedl: „Štramberk se svojí populární Trúbou, přírodně krásným, vědecky významným, cenným Kotoučem a světoznámou jeskyní Šipkou, pojistil si už dávno v naší turistice  místo s dobrým jménem a úctyhodnými tradicemi.

Štramberáci na MUDr. Adolfa Hrstku nezapomínají. Při příležitosti 650. výročí povýšení Štramberka na město vysadily děti základní školy ve Štramberku 11. listopadu 2009 při vstupu do Národního sadu platan MUDr. Adolfa Hrstky.

Světový věhlas získal Štramberk především díky jeskyni Šipka. Je to nejznámější krasový útvar štramberského krasu a významná archeologická památka, kde roku 1880 archeolog K. J. Maška objevil zlomek dolní čelisti neandrtálského dítěte. Jeskyně Šipka se nachází ve 440 m n. m., portál jeskyně severně orientovaný je 8 m široký a 3,8 m vysoký. V pradávnu měl v jeskyni doupě jeskynní medvěd, ale našly se v ní také kosti lva jeskynního, hyeny jeskynní, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, soba polárního, losa, lumíka velkého a dalších … celkem 130 druhů živočichů.

Nad jeskyní Šipka se od roku 1918 nachází kamenná mohyla s křížem (původně dřevěným) jako náhrada za dva  zrušené kostely na  vrcholu Kotouče. Napravo od kříže stojí na Bezručově vyhlídce dřevěná zvonička, která kdysi nesla nápis: „Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti.“ Nedaleko je busta hudebního skladatele Leoše Janáčka,který měl Štramberk v oblibě. Pak už nelze minout sochu svatého Václava, postavenou z lásky a vděčnosti a na památku tisíciletého jubilea jeho mučednické smrti. Základní kámen byl položen 28. září 1929, pomník posvěcen 31. července 1932.

Známé „Štramberské uši“ jsou připomínkou na vpád Tatarů. Štramberáci se tehdy uchýlili na vrch Kotouč a modlitbami k Panně Marii si vyprosili záchranu v podobě průtrže mračen, kdy nezvládnutelnému přílivu deště napomohli prokopáním hráze velkého rybníka jehož vody zaplavily ležení Tatarů, z nichž se jen málo zachránilo útěkem. Kromě naloupených cenností našli Štramberáci v opuštěném ležení také několik vaků s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři posílali svému chánovi, aby věděl, kolik křesťanů v boji zabili. Na věčnou paměť zázračné záchrany obyvatel i jako připomínku ukrutností, které Tataři páchali, pečou ve Štramberku lahodné pečivo kořeněné chuti ve tvaru stočených uší.

Neobyčejnou historii má štramberské náměstí. Původní malý kostel sv. Bartoloměje (asi ze 14. století) byl zbourán roku 1782, podnes se z něho zachovala jen věž. Nový kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1721-1723 v barokním slohu a je dominantou náměstí, věž byla ke kostelu přistavena až v roce 1907. Naproti kostelu v místě bývalého hřbitova a vyhořelých domů byla roku 1898 postavena „Stará škola“, sloužila až do roku 1998. V současnosti je v ní penzion a knihovna. Kamenná kašna byla uprostřed náměstí postavena po zřízení městského vodovodu. Litinovou fontánu dodaly železárny v Blansku.

Štramberské náměstí obklopuje 22 roubených domů. Roku 1730 byly všechny dřevěné a jelikož hrozily časté požáry, byly postupně přestavovány na zděné s barokními štíty. První zděný dům byl postaven v roce 1779. Při jednom z nejničivějších požárů (23. 5. 1855) shořelo na 40 domů a 2 stodoly. Požár začal v domě čp. 13, šířil se po východním úbočí Zámeckého vrchu a zastavil se v nynější Jaroňkově ulici, kde byl roku 1860 postaven sloup se sochou Panny Marie, ochránkyní před požáry.

Hrad Štramberk má podnes svá tajemství. Neví se kdo a kdy hrad založil, avšak v polovině 14. století byl majetkem zeměpanským. Kolem roku 1782 začal hrad chátrat, zachovaly se pouze části hradebních zdí a věž, zvaná Trúba, ta byla roku 1903 z popudu MUDr. Adolfa Hrstky upravena na rozhlednu.

Rozhlednu zamýšlel MUDr. Adolf Hrstka postavit počátkem 20. století také na lysém vrchu Bílé hory, odkud je nejlepší rozhled do kraje. Jako mohyla měla rozhledna zároveň uctít oběti první světové války. Současná věž rozhledny na Bílé hoře je moderní architektonické konstrukce, navržená ing. arch. Milanem Šmídem. Rozhledna vzhledem připomíná symbol struktury DNA, dosahuje výšky 43 m, vyhlídková plošina je ve výšce 26 m, otevřena byla 28. dubna 2000.

Štramberk je příjemným místem pro výlet téměř v každé roční době, ale v zářivém čase babího léta má neopakovatelné kouzlo.

Text,  foto a reprofoto © Richard Sobotka

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *