Letní poznávací procházka po rožnovském Nábřeží

Pondělí 7. září 2020 se v 16.00 hodin uskutečnila pod patronací městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm v rámci akce MĚSTO V MÉ PAMĚTI v minulých letech tradiční prázdninová, ale letos s ohledem na pandemii coronaviru první vycházka za pamětí a historií města. „VZPOMÍNKY NA ŘEKU BEČVU“. Procházka Tyršovým nábřežím se uskutečnila se zasvěcenými průvodci Václavem a Františkou Venclovými.

Rožnovská nábřeží.

Město, jímž protéká řeka, má zpravidla své nábřeží. A to je případ také Rožnova pod Radhoštěm. Pochlubil se může rovnou dvěma nábřežími. Ta v celkové délce necelých tří kilometrů kopírují prohyby řeky Bečvy, kterými řeka ubíhá od křižovatky Eroplán až po most na Bučiskách.
V dávné minulosti za vysokého vodního stavu volně meandrující říční tok byl po skončení první světové války spoután pobřežním opevněním. V té době na něm pracovali italští zajatci. Původní přírodní zpevnění břehů později nahradila kamenná vyzdívka.
Levý břeh řeky Bečvy je v kontaktu s Hájnicí – dnes městským parkem, pravý břeh lemuje chodník pro pěší a silnici, která prochází městem. Za ní pokračuje vilová zástavba z časů klimatických lázní, ale také nové osídlení místních částí Hradišťko, Letná a Rybníčky.
V minulosti sloužilo nábřeží k promenádě lázeňských hostů a podnes je po něm pěkná procházka.

Nábřeží Dukelských hrdinů.

Připomíná Dukelský průsmyk na slovensko-polské hranici severovýchodně od Svidníku v Nízkých Beskydech; má nadmořskou výšku 502 m, odděluje východní a západní část Karpat. Průsmyk sloužil jako obchodní cesta; za obou světových válek zde probíhaly urputné boje, zejména v roce 1944.
Do dějin vešel boj o přechod průsmykem vojsky Sovětské armády a 1. čs. armádního sboru na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Bitva se řadí mezi nejtěžší vojenské operace za 2. světové války. Dne 6. 10. 1944 překročil 2. prapor 1. čs. brigády státní hranici, osvobodil první obec Vyšný Komárník a sousední Nižný Komárník. Karpatsko-dukelská operace trvala od 8. září do 27. listopadu 1944. Československá armáda během bojů ztratila 6500 mrtvých, nezvěstných a zraněných; Rudá armáda ztratila 80 000 vojáků. Bojů se účastnilo celkem na 300 000 vojáků na obou stranách.
Jeden kilometr pod sedlem byl vybudován památník a hřbitov příslušníků 1. čs. armádního sboru v SSSR (hroby 1265 padlých; v kolumbáriu je uložena prsť ze všech bojišť, kde bojovali příslušníci 1. čs. armádního sboru v SSSR). Místo je prohlášeno za kulturní památku.
Nábřeží v Rožnově podél řeky Bečvy je pojmenováno k uctění památky všech, kteří obětovali své životy za svobodu vlasti.

Tyršovo nábřeží.

Pojmenováno po Miroslavu Tyršovi (1832-1884), českém estetikovi, tělovýchovném pracovníkovi a politikovi. Byl profesorem dějin na Univerzitě Karlově a ČVUT v Praze a prvním českým odborným uměleckým kritikem. Působil jako předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla v Praze. Byl také průkopníkem a organizátorem moderní tělovýchovy. Roku 1862 se stal spolu s J. Fügnerem spoluzakladatelem pražského Sokola a v letech 1862-84 jeho prvním náčelníkem. Roku 1882 organizoval a řídil I. sokolský slet. Byl teoretikem a tvůrcem českého tělocvičného názvosloví a sokolské tělocvičné soustavy. Od roku 1871 vydával časopis Sokol.
Ani Rožnované nezůstávali v sokolském tělocvičném hnutí pozadu. Již před rokem 1880 byli někteří členy jednoty Sokola ve Valašském Meziříčí, pořídili si sokolské kroje a účastnili se akcí jednoty.
Zakladatelem jednoty Sokola v Rožnově byl Osvald Kotouček, stalo se tak roku 1890. V prvopočátku to byli dva členové zakládající, 36 členů činných a 36 členů přispívajících.
Po roce 1948 byla činnost Sokola zastavena a veškeré sportovní dění se odehrávalo pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty; činnost Sokola byla obnovena až po roce 2000.

U Tyršova nábřeží připomněli manželé Venclovi rožnovskou vyšívačku Hermínu Mikundovou – Strohschneiderovou, někdejší Dětský domov, funkcionalistickou vilu Emanuela Vencla, mlýn a pražírnu kávy, které v tom prostoru v dávných časech existovaly a řadu dalších zajímavostí a pěkných chvilek, které během let přinášela řeka Bečva.

O zajímavou procházku s výkladem byl zájem a k dobré pohodě přispělo i hezké počasí.

Text a foto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *