Čas léta je časem výprav do přírody. Roztoulanými chodníčky nejednou střetneme studánku nebo pramen. Jsou to podivuhodná místa, kde voda vystupuje z tajemného podzemí na zemský povrch.
Voda je krví všeho a všech co na této planetě dýchá a roste.
Studánky za dne zrcadlí pouť bílých oblaků po modré obloze, za noci myriády jiskřících hvězd. Hravé prameny se z potůčků mění v potoky a posléze v řeky, které pospíchají ke vzdáleným mořím.
O studánkách a pramenech napsal český básník Jan Skácel (1922-1989) verše: „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu starodávná milá, kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou aby se napili z dlaní. Voda je dárkyně života, voda je krásná, voda má rozpuštěné vlasy, chraňte tu vodu, nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd.“
Také se v jedné lidové písničce zpívá: Jsou to Šenkérky, které kdykoliv každému ochotně nalejí a platu nechtějí. Jen všichni, ať pán či kmán, ať vodu nabírá do misky z dlaní či do malovaného hrníčku, chtě nechtě se musí studánce či pramenu uklonit.
V rozsáhlém prostoru Moravskoslezských Beskyd věnuje zvýšenou péči těmto přírodním zřídlům Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm a každý z těchto objektů doprovází tabulka se znakem Lesů ČR s. p.
Navštivme alespoň některé z nich.
Studánka U korýtka se nachází v nadmořské výšce 505 m nedaleko divoké rokliny Zašovského polesí mezi Vlčím vrchem (545,6 m n. m.) a Trojačkou (709,8 m n. m.) ve Veřovických vrších. V tichém lesnatém prostoru se volně vyskytuje lesní zvěř a také rys ostrovid. U pěkně upravené studánky neschází hrníček k nabrání vody. Studánka tvoří jeden z pramenů Zašovského potoka. Nedaleko je partyzánský bunkr, němý svědek odboje za druhé světové války.
Studna Hradisko. Oblíbeným vycházkovým místem Rožnovanů i turistů je vrch Hradisko (522 m n. m.) s ruinami středověkého hradu z roku 1310 (pobořen 1538). Hradisko se nachází v členitém a zajímavém lesnatém terénu. Na úpatí kopce se nachází někdejší panský hospodářský dvůr. Přístupová cesta se stáčí do lesnatého porostu k dvojici prastarých lip. Mohutnější z nich vyniká krásnou přírodní architekturou a je prohlášena za památný strom. Hrady bývají obvykle postaveny na návrších, většinou postrádaly vodní zdroj. Také na Hradisku marně kopali studnu. Až mnohem později byla otevřena studna v prostoru mezi úpatím kopce a panským dvorem. Starobylá roubená studna byla nověji velmi pěkně upravena, je nadstřešená a chráněna ozdobnou paprskovitou mříží. Nachází se v nadmořské výšce 480 m a je součástí přírodního historického zákoutí, které slouží k odpočinku i poučení.
Studánku Na Sídle nalezneme na poměrně frekventované trase letní i zimní turistiky a cykloturistiky po svážné cestě z Pusteven do Rožnova. Přibližně 2 km od Skalíkovy louky se v místě křížení se zelenou turistickou značkou na Dolní Bečvu nachází v nadmořské výšce 920 m studánka Na Sídle. Divoký pramen, vyvěrající ze svahu, je sveden vydlabaným korýtkem do většího koryta, umístěného pod stříškou, usazenou na dřevěných sloupech. Do příčného břevna je vyryt název studánky, která tvoří jeden z pramenů Dolního Rozpitského potoka.
Studánku U koloucha lze objevit asi 1,5 km od Pusteven v nadmořské výšce 1030 m na naučné stezce Radegast, která tvoří příjemnou procházku téměř po vrstevnici až do prohlubeniny nedaleko hotelu Radegast, odkud už je nedaleko na vrchol Radhoště. Základ studánky je vyzděn z plochých kamenů, voda vytéká trubkou. Do příčného břevna nesoucí ho stříšku je vyryt název studánky. Terénní zlom ve kterém se pramen nachází je obklopen hustou zelení. Před lety byl v těchto místech zaznamenán výskyt medvěda.
Pramen Rožnovské Bečvy se nachází v nadmořské výšce 980 m n. m. nedaleko červeně značené hřebenovky z Třeštíku na Vysokou (1024,2 m n. m.), nejvyššího vrcholu Vsetínských vrchů. Pramen je poměrně snadno dosažitelný po chodníku 300 m od směrového ukazatele. V podmáčeném terénu je pramen jímán do dřevěného žlábku a sveden pod stříšku do vydlabaného korýtka, odkud volně vytéká a postupně se z bystřiny mění v horskou říčku a řeku a po 38 km se pod Valašským Meziříčím spojuje s Bečvou Vsetínskou – odtud řeka plyne jako Bečva. Do příčného břevna je vyryt název pramene. Nedaleko je umístěna lavička k odpočinku.
Studánka Noclehy. Poněkud stranou červeně značené a v zimě i v létě oblíbené turistické cesty z Pusteven na Martiňák se přibližně 2,2 kilometrů před dosažením turistické chaty nachází v nadmořské výšce 915 m na okraji vzrostlého bukového lesa studánka nazvaná Noclehy. Ojedinělá úprava spočívá v doširoka rozkročené zdobené stříšce, nadkrývající studánku, usazené na kulatinu, umístěnou na horní část podezdívky z volně ložených kamenů. Nedaleko studánky je turistický rozcestník Bukovina. O 150 m dál se nachází vyhlídka tzv. Na divadle s panoramatickou tabulí okolních vrchů. Svah přivrácený k jihu poměrně strmě padá do údolí Bukovina, kde se posléze napojuje na údolí Kněhyně.
Studánka v Elsové se nachází nad lesní cestou v Zašovském polesí severně od Vlčího vrchu (545,6 m n. m.) uprostřed bukového lesa. Voda, která vytéká trubkou ve vyzděné podestě, je jedním z pramenů Zašovského potoka. Uzavřený nadstřešek je krytý šindelovou střechou, neschází znak Lesů ČR, ani mosazný štítek se jménem studánky. Je to poměrně osamělé místo, za letního času oživené nízkým bylinným porostem. Hrníček slouží k napojení pocestných. Chodí sem pít také lesní zvěř. V místě byl zaznamenán výskyt rysa a zachází sem i černá zvěř.
Studánka Panská louka se nachází v nadmořské výšce téměř 590 m na jižních svazích Veřovických vrchů, kde pramení potok Hluboký, který je jedním z přítoků potoka Zuberského k němuž se připojuje v horní části Zubří nad točnou autobusu v místě Pod Holišem. Panská louka je osluněná mýtina, za plného léta tam modře kvetou pomněnky a žlutí se pryskyřičník. Voda z pěkně upraveného pramene padá do stružky a ubíhá do údolí. Nechybí kelímek k nabrání vody. Les za zády, lavička k odpočinku, výhled na Zuberské polesí. Je to přívětivé místo.
Studánka Hodorf se nachází na hřebenovce Veřovických vrchů, v sedle pod Krátkou (687 m n. m.). Místní název Hodorf je dědictvím po zaniklé středověké obci. V místě je kamenný kříž, nadstřešené posezení, tabule naučné stezky Veřovické vrchy a také směrovník „Studánka 100 m“. Vede k ní mezi mladými smrky pohodlná lesní cesta. Studánka se nachází na otevřené lesní mýtině, obklopena je mladou smrčinou, dál vzrostlým lesem. Nechybí lavička k usednutí. Podesta studánky je vyzděna z kamene, dřevěná nadstavba kryta stříškou se šindelem. Do příčného břevna je vyryt název studánky HODORF. Koncem léta tam nafialověle kvete ve vysoké trávě vrbka úzkolistá.
Studánka Kamenárka je na modře značeném turistickém chodníku z Rožnova pod Radhoštěm na hřeben Veřovických vrchů. Pěšina vede přes vrch Kamenárka (859,8 m n. m.). Pěkně upravená studánka Kamenárka se nachází na západním svahu nedaleko lesní cesty v lesnatém porostu v nadmořské výšce 695 m n. m. Pocestného k ní spolehlivě přivede stylově upravený směrovník. Bohatý pramen vytéká trubkou zabudovanou do podstavce vyzděného z kamene. Vše kryje šindelová stříška. Prostor nad pramenem slouží jako chladicí box pro uchování potravin. Studánka Kamenárka je jedním z pramenů Starozuberského potoka a tak jako i další studánky a prameny je pod patronací Lesní správy Rožnov pod Radhoštěm.
Studánka Hoďákova se nachází na jižním svahu Veřovických vrchů v nadmořské výšce cca 700 m n. m. mezi Kyčerou a Malým Javorníkem. Je jedním z pramenů Veřmiřovského potoka, protékajícího Dolními Pasekami, který po cca 5 km tvoří v Rožnově pod Radhoštěm u tzv. Prostřední lávky pravobřežní přítok Rožnovské Bečvy. Samotná studánka má své místo na okraji terénního zlomu. Je sestavena z volně ložených kamenů, mezi nimi se na dně drží voda. Stříška, krytá šindelem, je volně položena na těchto kamenech. Dvě lavičky z půlkuláčů před studánkou nabízejí příjemné posezení a odpočinek.
Studánka u Hlaváčovy boudy vyvěrá západně od vrchu Kyčera (875,2 m n. m.) nedaleko zelené turistické značky přes Dolní Paseky ve směru na Malý a posléze na Velký Javorník, nejvyšší vrchol Veřovických vrchů. Nachází se jen několik metrů pod poměrně frekventovanou cestou v nadmořské výšce 765 m n. m. Terénní hranu lemují odrostlé smrky, kudy vedou ke studánce pěkně upravené schůdky. Voda ze studánky protéká žlábkem vydlabaným ze dřeva do vkusně provedeného dřevěného korýtka, odkud ji lze nabírat. Kelímek se nachází pod šindelovou stříškou. Ke studánce s oblibou chodí pít lesní zvěř. Studánka je na podzim lemovaná spadaným listím. Je to pěkné místo.
Studna U Chaloupky se nachází jižně od hřebenu Veřovických vrchů mezi Kamenárkou (859,8 m n. m.), Malým Javorníkem (839,2 m n. m.) a Kyčerou (875,2 m n. m.) ve strmé kotlině. Zdejší svahy jsou protkány prameny, které přibližně o 300 m níž napájejí Veřmiřovský potok. V místě zvaném U Chaloupky je voda pramenů jímána do pěkně upravené studny, opatřené pákovou ruční pumpou, chráněna je střechou krytou šindelem. Volný prostor s nízkou vegetací obklopuje vzrostlý les. Lesní cesta přivede turistu přes Chlácholůvek a Dolní Paseky do Rožnova pod
Radhoštěm.
Studánka u revíru se nachází ve Valašské Bystřici nedaleko revíru ve strmém svahu v místě zvaném Pod lesem. Voda ze studánky napájí potok Brůčko, který o 200 m níž tvoří levobřežní přítok říčky Bystřice. Studánka je vyzděná z vyspárovaných kamenů. V horní části má obrubník z velkého plochého kamene na položení hrníčku. Je nadstřešena vpředu otevřenou stříškou krytou šindelem. Před sztudánkou jsou z půlkuláčů zhotoveny lavičky k odpočinku. Studánka se nachází uprostřed lesního porostu.
Studánka Zalámaná má své místo v hlubokém údolí mezi vrchy Búřov (660,2 m n. m.) a Holomúc na levém břehu potoka Břucko. Dosažitelná je od autobusové zastávky Na Hajduškách ve Valašské Bystřici po zelené turistické značce na Santov (641 m n. m.), kde však po cca 200 m zelenou turistickou značku opustíme a vydáme se vlevo kolem hájenky asi 1,5 km po zpevněné lesácké cestě. Studánka vyvěrá na úpatí svahu, má kamennou podezdívku a je nadstřešena šindelem krytou střechou. Přebytečná voda z podloží je odváděna kovovou trubkou. Stranou studánky je lavička k usednutí. Kolem jsou zalesněné stráně a jen šumění vody Břuckého potoka ruší klid, který v tom místě panuje.
Studánku U Kadlubka nalezneme cestou po červeně značené turistické cestě z Valašské Bystřice přes Búřov a Humenec po dvou kilometrech stoupání, s převýšením téměř 300 m na severních svazích Hostýnskovsetínské hornatiny v místě zvaném Prostřední. Pěkně upravená otevřená studánka se stojatou vodou má z kamene vyzděnou základnu, výdřeva z kulatiny nese stříšku krytou šindelem. Poblíž je lavička z půlkuláčů. Studánka je v terénním zlomu, kolem křovinatý porost, opodál vzrostlý les.
Studánka Chladná voda se nachází na severních svazích Hostýnskovsetínské hornatiny, kde pramení v Hlubokém lese v nadmořské výšce nad 600 m Hluboký potok, který se po dvou kilometrech klesání údolím Hluboký vlévá ve Valašské Bystřici jako levobřežní přítok do říčky Bystřice. Studánka se nachází poblíž hájenky v místě Na Července a je pěkně upravená. Pramen vyvěrá na okraji lesa z terénního zlomu. Má kamennou podezdívku a stříšku se znakem zřizovatele Lesy ČR. Příjemné zákoutí doplňuje stůl a lavičky z půlkuláčů.
Studánka V Dívčím se nachází ve svahu nad Solaneckým potokem v místě nazvaném V Dívčím. Cestu k ní ukazuje směrovník chodníčkem mezi mladou smrčinou. Vlastní studánka má místo v terénním zlomu, je obklopená zelení. Sedlová stříška krytá šindelem má na příčném břevně pojmenování studánky. Voda vytéká ze žlábku do otevřeného korýtka a odtud běží opět žlábkem na kamenité podloží a dál zalesněným terénem. Stranou je lavička k odpočinku. Velmi pěkně upravená studánka je na snadno přístupném a přesto skrytém místě.
Studánku V Kluči najdeme cestou lesem ze Skalíkovy Louky v nadmořské výšce kolem 900 m, kde vyvěrá na hraně lesa. Je to mohutná studánka s vyzděnou podezdívkou ze které trubkou vytéká bohatý pramen. Ve spodní části stříšky je na břevně umístěn název studánky. Otevřená strmá sedlová stříška je krytá šindelem, vnitřní prostor zdobený tyčovinou. Studánka je obklopená kapradím, širokými listy devětsilu a sytou zelení.
Studánka U hřiště se nachází u fotbalového hřiště v obci Horní Bečva. Je umístěna v pěkném přírodním místě mezi řekou Bečvou a zalesněným svahem v nadmořské výšce 500 m n. m. Nachází se v terénním zlomu a je obklopena zelení. Podezdívka je vyzděná z plochých kamenů, středem vytéká žlábkem pramen do otevřeného korýtka a upraveným odtokem do nedalekého potůčku. Samotná studánka, nadstřešená otevřenou stříškou krytou šindelem, je vkusně upravena, stejně tak i přístup k ní po můstku z otesaného kmene. Dál ke studánce vedou stupně z volně ložených kamenů. Vedle studánky je ve svahu z opracovaného kmene lavička.
Studánka Pastevník se nachází nedaleko osady Bečvice, která je součástí obce Horní Bečva. Nachází se v nadmořské výšce kolem 700 m. Otevřená studánka v terénním zlomu je směrem ke svahu nadstřešena poměrně netypicky šikmou stříškou krytou šindelem, také je krytá z obou boků. Voda ze studánky je volně přístupná. Na břevně v horní části je ozdobně vypsán název studánky. Kolem je tráva a mladé stromky. Je to netypická, ale pěkná studánka.
Studánku Kladnatá turista objeví v nadmořské výšce 880 m na červeně značeném hřebenovém chodníku, který začíná u rozsáhlého parkoviště na Bečvici, přes Grapu (892 m n. m.), Kladnatou (918 m n. m.) a Mečovou na chatu Martiňák, a dál až na Pustevny. Ve svahu přivráceném k východu je pramen zachycen do podezdívky vyzděné z hrubého kamene. Úprava studánky je poněkud netypická. Stříška z dlouhých šindelů je posazena na vysokých rozsochách samorostů. Na příčné široké desce má své místo název studánky, která se nachází na úpatí strmého břehu. Její pozadí tvoří vzrostlý les.
Studánka Zimný má své místo na katastru obce Horní Bečva ve strmém a k jihu otevřeném svahu pod Mečovou. Tam se v nadmořské výšce kolem 800 m nad lesní cestou nachází. Svou vodou studánka napájí potok Dížená, který se vlévá do potoka Mečůvka, ten posléze tvoří pravobřežní přítok řeky Rožnovské Bečvy. Studánka má podezdívku z vyspárovaných kamenů jimiž je vyvedená kovová trubka. I když se jedná o ne příliš bohatý pramen, je z boční kamenné stěny vyvedena další trubka, aby v čase hojnosti odváděla nadbytečnou vodu. Otevřená stříška je krytá šindelem. Studánka se nachází v terénním zlomu, kolem roste mladá smrčina.
Studánka Uhliska má své místo ve východní části Hostýnských vrchů na zelené turistické značce vedoucí z obce Bystřička na vrch Píšková (578,2 m n. m.). Místo Na Uhlisku je samota s pasekářskou usedlostí nad obcí Oznice. Mohutná studánka je na okraji terénního zlomu, uprostřed zalesněného terénu. Studánka je otevřená, obezděná, voda se drží v kruhové jímce odkud vytéká ocelovou trubkou. Otevřená stříška je krytá šindelem, příčné břevno nese název této pěkně upravené studánky.
Janíčkovu studánku nalezneme, vydáme-li se po červeně značené turistické značce z Valašského Meziříčí směrem na vrch Píšková (578,2 m n. m.), který se nachází ve východní části Hostýnských vrchů. Janíčkovu studánku nelze minout. Je to pěkná studánka na okraji terénního zlomu a na okraji malé roklinky. Voda vytéká do potůčku, překlenutého můstkem z masivního opracovaného kmenu. U studánky neschází zdobený porcelánový hrníček. Pramen vyvěrá z nahrubo uložených kamenů. Nadstřešení je uzavřené, stříška je krytá šindelem. Na přední uzavřené části je kromě znaku Lesů ČR také vyznačena historie studánky.
A ještě …
Prameny a studánky patří k tomu nejcennějšímu, co k životu potřebujeme – opatrujme je.
Text a foto © Richard Sobotka