Rožnovský měšťan Michal Jurajda (13. 8. 1812 – 11. 1. 1874) patřil v Rožnově i na Valašsku mezi nejvýznačnější měšťany.
V závěru 19. století se v Rožnově rozmohla výroba jemného bavlněného plátna, Michal Jurajda zaměstnával podomní manufakturou přes 400 tkalců. Národně uvědomělý měšťan a vlastenec byl propagátorem Kutnohorských elegií, novin a díla Karla Havlíčka Borovského.
Od roku 1835 byly obecní zápisy psány většinou německy a od vrchnostenského úřadu v Krásně byly obci posílány jen německy psané přípisy, na něž musela obec též německy odpovídat. Od roku 1840 se na obecních listinách objevuje u jména představeného německé označení „Vorsteher“ a „Mittvosteher“, a to též u lidí, kteří byli v době proslulí svým vlastenectvím a kteří pro své národní přesvědčení trpěli. Tíha poněmčování dopadla i na Rožnov v horách ukrytý, ovšem jak se ukázalo bezvýsledně.
Roku 1836 jezdili Rožnované s plátnem na trhy do různých měst, stýkali se s uvědomělými vlastenci a takto záhy nabyli národní hrdost. Toho roku přivezl Medart Janík z Pešti Kollarovu „Slávy dceru“, která putovala v Rožnově z ruky do ruky. Týž odebíral později „Moravské národní noviny“, spolu s ním i jiní měšťané Havlíčkovy noviny a později Skrejšovského tisk „Politik“. Rožnov v té době patřil mezi národně nejuvědomělejší města moravská a vlastenecké cítění dával nejednou najevo, i když mnozí za to trpět museli. Láska k vlasti a národu naplňovala srdce občanů.
Po revolučních změnách v roce 1848, kdy došlo ke zrušení poddanství a feudálních povinností, byla zřízena samospráva obcí prostřednictvím volených zástupců. Již toho roku byl Michal Jurajda zvolen poslancem do zemského sněmu.
Roku 1849 se zemský poslanec Michal Jurajda stal zakládajícím členem „Moravské Národní Jednoty“ a mnozí Rožnované členy přispívajícími.
Dne 25. července 1850 byla v Rožnově za přítomnosti politického komisaře vykonána první volba členů do obecního zastupitelstva, starosty a radních. Prvním starostou města Rožnova byl zvolen vzdělaný a uvědomělý občan Michal Jurajda, který byl již roku 1848 zvolen poslancem do zemského sněmu.
Starosta Michal Jurajda byl duší národního života v Rožnově. Jednoho dne přivezl z brněnského trhu „Slovanský klobouk a čamaru“. Tento oblek se rožnovským občanům tak zalíbil, že v krátké době ho kdekdo nosil. Jurajda byl proto předvolán na hejtmanství do Meziříče. Po vysvětlení, že „nová móda“ nebyla žádným paragrafem ani nařízením zakázána byl po napomenutí, aby byl na svou řeč a skutky opatrný, propuštěn a pokud by nebyl poslancem, možná by byl i potrestán.
Roku 1851 byla zrušena ústava a obnoven absolutismus. Němčina opanovala úřady, školství bylo poněmčováno, spolky a časopisy české potlačovány a národovci pronásledováni. Ve funkci ministra nitra se stal hlavním představitelem neoabsolutismu Alexander Bach. Měl k pomoci vojsko, četnictvo, úředníky, vysoké kněžstvo a vyzvědače – ti byli nejnebezpečnější.
Roku 1852 se v Praze objevily dýmky s portrétem Karla Havlíčka Borovského, ale byly vládou zakázány. Starosta Michal Jurajda jich objednal bednu na adresu Medarda Janíka, poslány byly jako „fajfy“ čili cívky. Jakmile bedna z Prahy došla, upozornil berní sluha Béza paní Jurajdovou na nebezpečí s udáním této zásilky. Jelikož starosta Michal Jurajda nebyl právě doma, běžela jeho žena se zprávou k Medardu Janíkovi. Ten dýmky z bedny předal sousedkám, aby je zahradami zanesly uschovat k dobrému vlastenci kaplanu Fickerovi. Ten poslal ženy do papírny k panu Fassmannovi jenž dýmky přijal a uschoval.
Když přijel komisař z Meziříčí, nalezl v bedně uložené fajfy – cívky, a ne fajfky. Marně četník prohlížel Janíkovo i Jurajdovo stavení. Zato na radnici našel zásobu „Národních Novin“ a Havlíčkových „Epištol“, které četník za starostovy přítomnosti zabavil.
Pro své neohrožené vlastenectví, pro rozšiřování Havlíčkových Národních listů a Epištol byl Michal Jurajda roku 1853 vládou ze starostenského úřadu sesazen a až do roku 1858 dán pod policejní dohled. Pak byl zase starostou. Roku 1861 byl znovu zvolen za poslance do sněmu, roku 1867 po třetí a roku 1871 po čtvrté.
Roku 1867 se Michal Jurajda vzdal pro churavost starostenství (starostou zvolen jeho švagr, rovněž uvědomělý měšťan Čeněk Janík), a roku 1871 i poslanectví v zemském sněmu.
Roku 1856 vystavěl starosta Michal Jurajda vedle parku pěkný zděný dům čp. 202 na jedno poschodí. Dům podnes zdobí někdejší Frenštátskou, pak Palackého ulici, pojmenovanou po českém historikovi a politikovi Františku Palackém (1798-1876). Když roku 1873 navštívil František Palacký městečko Rožnov a při té příležitosti také místní knihovnu, založenou roku 1872, ubytoval se v Jurajdově domě, jak podnes hlásá pamětní deska: „V roku 1873 bydlel zde u přítele Michala Jurajdy, zemského poslance a deklaranta, dr. František Palacký.“
Busta Dr. Františka Palackého. Pomník Michala Jurajdy na Valašském Slavíně.
Když František Palacký roku 1876 zemřel, uvědomělí občané rožnovští mu roku 1879 postavili pomník, ten se dochoval až do dnešních dnů.
Michal Jurajda zemřel 11. července 1874. Byl starostou 12 let a zemským poslancem 23 let.
Na prvního rožnovského starostu Michala Jurajdu zůstala v Rožnově, kromě jeho domu v Palackého ulici, ještě další památka.
Na malém návrší mezi zahrádkami nad sídlištěm Záhumení stojí mohutný kamenný kříž, tzv. Jurajdův. Michal Jurajda jej nechal postavit v roce 1830 z peněžitého odkazu svého zemřelého otce. Kříž byl vysvěcen 20. 5. 1832 rožnovským farářem P. Antonínem Staňkem.
Podle pověsti, kterou zaznamenal písmák Antonín Zámečník, měl být kříž postaven z peněz nalezených Jurajdou na tomto místě.
Část peněz dědila jeho hluchoněmá dcera, kterou si vzal za ženu z chamtivosti po penězích rožnovský tkadlec Jan Cyrilek. Po náhlém zbohatnutí zanechal práce, spálil verštat a byl neustále opilý až bídně zahynul. Peníze bez práce mu štěstí nepřinesly.
Kříž se majestátně vypíná ve svahu nad centrem města Rožnova. Čelní strana nese vytesaný nápis: Gezissi sin, V. Marie, chraň a ostřiheg nas v bohe, oD nesstiesti casneho, i wiecneho. Naklade nebossyka Michala Jurajdy. (Ježíši, synu Marie, chraň a ostříhej nás ubohé od neštěstí časného i věčného. Nákladem nebožtíka Michala Jurajdy.)
Ještě koncem 19. stol. chodívali obyvatelé Dolní, Prostřední i Horní Bečvy při cestě do Rožnova na trh i do kostela přes Vršky, kolem Hážovského mlýna u řeky Bečvy, přes Horečky a rožnovské Záhumní do Majerova či Jurajdova dvora a dál na náměstí.
Ke kříži se také váže zkazka o nešťastné lásce, kdy se rožnovská dívka zamilovala do Judaisty, jednoho z lázeňských hostů. Ten sice její cit opětoval, ale při příští návštěvě rožnovských klimatických lázních si už přivezl také manželku. Nešťastná dívka se nedokázala s krutou skutečností smířit. Rodina ji našla až po třech dnech zcela vyčerpanou právě u Jurajdova kříže.
V srpnu roku 2022 uplynulo 210 let od narození Michala Jurajdy, tohoto velkého Rožnovana, prvního rožnovského starosty a zemského poslance. Na Valašském Slavíně jej připomíná kamenný pomník.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka