Svým způsobem je tato unikátní lanovka výjimečná tím, že od zahájení jejího provozu uplyne 4. března 2025 už 85 let.
Návrhy na přepravu materiálu při překonání velkých výškových rozdílů nebo těžkých terénů na nosném laně se objevovaly už na konci středověku. Prvý návrh byl údajně zaznamenán roku 1405 v rukopise jistého Konráda Kvesera z Eistädtu. Nápad přepravovat dřevo pomocí lanovky je připisován kanadským dřevorubcům. Vůbec prvou lanovku postavil roku 1592 A. Wyb z Gdaňska. První nákladní lanovku navrhl roku 1861 jistý Dücker a osobní roku 1885 jistý Locher.
O lanovce pro Beskydy se začalo přemýšlet po obsazení Československa německým vojskem v roce 1939, kdy jedinými našimi horami, jejichž vrcholy přesahovaly 1000 m, zůstaly Beskydy. Cesty všech lyžařů směřovaly v té době do Beskyd. Pro zpřístupnění Beskyd bylo rozhodnuto vybudovat lanovou dráhu.
Velkorysý návrh připravil 4 varianty kabinkové lanovky pro Lysou horu a 2 varianty pro Pustevny a Radhošť. Stavbu lanovky však přibrzdily náklady na stavbu v rozmezí 3 – 4 miliony korun, což bylo ve válečné době mnoho. Svaz lyžařů v Praze však nemínil rezignovat a stavbu levnější lanovky zadal firmě Wiesner v Chrudimi. Tak vznikla konstrukce jednolanové oběžné visuté dráhy se strojovnou a ovládacím zařízením v horní stanici a v dolní stanici s napínacím vrátkem a kladkostrojem. Její realizace přišla na pouhých 350 000 korun.
Nakonec z toho byla, i přes drsné přírodní podmínky, rekordní stavba.
Zakládání horní stanice na Pustevnách bylo zahájeno 8. ledna 1940. Postupně byl kácen 8 m široký průsek pro trať lanovky. Konstrukční díly byly do Frenštátu p. R. přepraveny po železnici a odtud na stavbu sáněmi. Dopravní lano o hmotnosti 4576 kg bylo na Pustevny dopraveno ve dvou cívkách, každá na saních tažených 2 páry koní. Na trati bylo do výkopů až 2 m hlubokých postaveno 18 dřevěných, 4 – 5 m vysokých podpěr. Na dopravním laně zavěšeny ve vzdálenosti 20 m úchyty, patentově chráněné firmou Wiesner. Celkem 88 sedaček bylo vyrobeno z dubových prken, pro uložení lyží byl po straně koš a hák.
Práce probíhaly za mimořádně nepříznivých klimatických podmínek, kdy mrazy dosahovaly téměř mínus 30 stupňů Celsia. Navzdory tomu se zkušební jízda uskutečnila již 3. března 1940, následujícího dne byl zahájen pravidelný provoz lanovky.
Byla to první profesionálně postavená sedačková lanová dráha nejen v Evropě, ale údajně na celém světě. Navíc se právě tento druh stal mezi lanovými drahami celosvětově nejrozšířenějším.
Úspěšný start předčil očekávání, ale přišly i potíže.
Už v prvém měsíci bylo přepraveno více než 3000 osob, což stačilo pro ziskový provoz lanovky, jízdné v té době činilo 3 koruny. Délka trati byla 876 m, rychlost 0,8 m za sekundu, doba jízdy 18 minut. Stávalo se, že lano během jediné jízdy vypadlo i pětkrát. Proto byly dřevěné podpěry už v roce 1941 nahrazeny podpěrami z ohýbaných kolejnic.
Další osud lanovky z Ráztoky na Pustevny?
V letech 1951–1958, po likvidaci Svazu lyžařů, byly provozovatelem lanovky ČSD a její provoz se nacházel v jízdním řádu.
V roku 1956 zahájily ČSD generální rekonstrukci lanovky. Bylo modernizováno strojní a elektrotechnické zařízení. Podpěry byly nahrazeny příhradovými konstrukcemi. Dopravní lano neslo 89 nových sedaček, kapacita se zvýšila na 321 osob za hodinu, jízdní doba se zkrátila na 8,1 minut.
V roce 1958 přešla lanová dráha do péče Správy tělovýchovných zařízení ČSTV. V provozu byla až do roku 1982 a do této doby přepravila kolem 6 milionu osob, celkově urazila vzdálenost 325 tisíc km, lano bylo vyměněno 15x, jezdilo se až do mrazů mínus dvacet a rychlosti větru do 20 m za sekundu. Při poruše dokázala obsluha za pomocí žebříků sundat do 2 hodin cestující ze všech sedaček.
Provoz původní lanovky končil v roce 1976, avšak výjimkou Federálního ministerstva dopravy byl prodloužen až do 31. 12. 1982.
Již v 70. letech bylo rozhodnuto o náhradě stávající lanovky novou. Stalo se tak roku 1983, dodavatelem byl Tatranský podnik místního průmyslu okres Poprad v Kežmarku.
Provoz nové lanovky byl zahájen před 40 lety 1. ledna 1985.
Nová lanovka je vedena pozměněnou trasou. Dolní stanice v údolí Ráztoka je umístěna podstatně níže, takže šikmá délka lanové dráhy se téměř zdvojnásobila. Nová trasa má celkové převýšení 400 m, na dopravním lanu je ve vzdálenosti 20 m umístěno 164 dvoumístných sedaček, kapacita se zvýšila až na 900 osob za hodinu. Náklady na výstavbu činily 12 milionů Kčs.
Od 1. 7. 1989 přešla lanovka jako jedna z prvních na samofinancování. V roce 1991 došlo k převodu majetku ze Správy TVZ Ostrava na Sportovní klub SKI ALPIN Pustevny, který založili členové horolezeckého oddílu TH Frenštát pod Radhoštěm.
U rekonstruované lanovky se za dobu provozu nevyskytly vážnější problémy. Díky otevřeným sedačkám může jezdit i za poměrně silného větru, avšak za bouřky nejezdí nikdy. Lanovka ročně přepravila na 200 000 osob a od poslední rekonstrukce tak přepravila na 2 800 000 osob, a celkově za dobu své existence téměř 9 milionů cestujících.
Lanovka má dolní nástupní stanici poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m, cílovou stanici na Pustevnách v nadmořské výšce 1018 m.
Jízdné se oproti 3 korunám za druhé světové války poněkud změnilo, jednotlivé jízdné pro dospělého činí 240 korun, zpáteční jízdné 290 korun.
Z kterékoliv ze 164 sedaček je během jízdy výhled na Beskydy jako z ptačí perspektivy.
Text a foto © Richard Sobotka