Roku 2025 si připomínáme 100 let od založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
V záplavě nejrůznějších kulturních akcí už jen vzdálený ohlas připomněl, že se před 130 lety uskutečnila v Praze roku 1895 více než úspěšná Národopisná výstava českoslovanská. Měla za cíl předvést život českého a slovanského lidu.
Výstava byla zahájena v Královské oboře 15. května 1895. Předcházely jí tři roky přípravných prací, kdy v jednotlivých regionech, proběhlo na 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Nejvýznamnější exponáty byly z regionů poslány do Prahy.
K nejúspěšnějším exponátům Národopisné výstavy Českoslovanské v Praze roku 1895 patřila Valašská hospoda.
Vstupné na výstavu činilo 40 krejcarů na den pro jednu osobu, nedělní a sváteční vstupné bylo po 30 krejcarech, dětské (do 10 let) 20 krejcarů. Bylo možné koupit si předplatné na 10 dní za 3 zlatky. V mnoha expozicích se vybíralo ještě zvláštní vstupné. Vstupenky do všech expozic činily na osobu 2 zlatky. V prvém týdnu navštívilo výstavu 60 tisíc diváků.
Podle původní koncepce měla být z jednotlivých exponátů sestavena kompletní vesnice, která měla představovat obec včetně sociální struktury a zaměstnání. Vzhledem k tomu, že jednotlivé stavby pocházely z odlišných podmínek, bylo obtížné spojit je v jeden celek. Stavby tak byly zřízeny jako výběr stavebních typů několika charakteristických národopisných oblastí a dědina se od prvých dnů stala srdcem výstavy.
V Národopisném paláci se uskutečnila výstava krojů, kde byly na profesionální úrovni instalovány skupiny figurín. Byla to například svatba z Jihočeských Blat, Chodské přástky, Plzeňské námluvy, Manželé z Troubska, Valašská izba.
Vedle centrální expozice probíhaly souběžně jednotlivé regionální výstavky. K těm dobrým patřilo valašské oddělení a jeho ohlas překlenul čas až do současnosti.
Národopisnou výstavu českoslovanskou během 162 dnů jejího trvání od 15. května do 23. října 1895 shlédlo přes 2 miliony návštěvníků.
Text a foto © Richard Sobotka