Pádem patrimoniálních úřadů v roce 1848 byly zrušeny vrchnostenské úřady a obcím dána samospráva a do jejího čela svobodně volen starosta.
Dne 25. července1850 byla vykonána první volba do obecního zastupitelstva s vůbec prvním svobodně voleným starostou. Od těch časů za následujících 173 let zastávalo až do roku 2023 starostenský úřad v Rožnově pod Radhoštěm celkem 35 starostů. Nahlédněme do osudu několika z nich.
Prvým rožnovským starostou byl zvolen vlastenec a člověk uvědomělý Michal Jurajda, poslanec Moravského zemského sněmu. Starostou byl až do roku 1853, opětovně v letech 1858-1869. V mezidobí byl za rozšiřování Havlíčkem vydávaných novin a Kutnohorských elegií ze starostenského úřadu odvolán a vězněn. Stýkal se s předními politiky a byl stoupencem obrozeneckého hnutí na Rožnovsku. V červenci 1873 hostil ve svém domě historika Františka Palackého. V Rožnově také inicioval darování vůbec prvního základního kamene z Radhoště pro stavbu Národního divadla v Praze.
V pořadí devátým starostou města Rožnova byl lesmistr Leonhard Dressler. Narodil se v revolučním roce 1848. V městském zastupitelstvu působil nepřetržitě v letech 1892-1907, jako starosta pak v letech 1910-1919. V roce 1914 vypukla první světová válka. Leonhard Dressler musel v tíživé hospodářské situaci zajišťovat výživu obyvatelstva města, i jednoho sta uprchlíků. Po skončení války a po devíti letech vyčerpávající práce v úřadu starosty Leonhard Dressler ve věku jedenasedmdesáti let umírá.
V pořadí jedenáctým starostou města Rožnova byl v letech 1923–1927 sportovec, podnikavý člověk a knihkupec Osvald Kotouček. Také fotografoval a vydával dnes ceněné historické pohlednice Rožnova a okolí. Jako aktivní sportovec založil v Rožnově tělocvičnou jednotu Sokol (16. 4. 1890) a odbor Klubu českých turistů. Za jeho úřadování bylo 18. a 19. července 1925 Národopisným létem otevřeno Valašské muzeum v přírodě.
V pořadí dvanáctým starostou Rožnova byl sportovec a vlastenec Miroslav Tkadlec. Starostou Rožnova byl zvolen roku 1939 už v období okupace, za druhé světové války a zřízení protektorátu Čechy a Morava. Od prvých dnů okupace docházelo k zatýkání vlastenců a veřejných činitelů. Pro výstrahu byl v roce 1940 zatčen také Miroslav Tkadlec, starosta Rožnova. Zahynul v koncentračním vyhlazovacím táboře Osvětim 21. 3. 1942 ve věku pouhých pětatřiceti let. Jeho oběť podnes připomíná jeho jméno na pamětní desce, zavěšené na budově Sokolovny.
I v současné moderní době je funkce starosty náročná a odpovědná.
Prvním rožnovských starostou byl člověk uvědomělý a vlastenec Michal Jurajda.