Letní slunovrat nastane v neděli 21. června 2026 přesně v 10:24 hodin dopoledne. Je to na severní polokouli nejdelší den v roce. Slunce dosáhne svého nejvyššího bodu nad obratníkem Raka a severní zemský pól je nejvíce přikloněn ke Slunci. Den má nejdelší dobu slunečního svitu a nejkratší noc v roce. Po slunovratu se dny postupně začínají zkracovat, i když léto teprve začíná.
O letní rovnodennosti 21. června má svátek Alois, připomínající svatého Aloise Gonzagy. Už o tři dny později 24. června má svátek svatý Jan Křtitel. A to je čas letního čarování, kdy se otevírá zem a vydává poklady. Lesy a hory jsou o tom čase plné podivuhodných zjevení. Nečekaně se objevují nažloutlá světélka nad mokřady. Večerní mlha nad studánkou se promění v tančící víly. V místě spadlého ptačího hnízda se jistotně nachází poklad.
Tehdy lze snadno rozpoznat, který z mužských je černokněžníkem a která z žen je čarodějnicí.
Noční obloha o tom čase jiskří hvězdami. Louky plné spících květin oživuje rej svatojánských mušek. S hlasitým ryrykáním houpavě přelétá lesní mýtinu černý datel. V nejhlubší noci se kolem dřevěného stavení vydává na noční pouť ochránkyně ropucha.
Tehdy začíná být Karlovské jezero neklidné, neb se v něm v tu čarovnou dobu probouzí draci.
Noční obloha je tak blízko, že padající hvězdy stříbřitě zvoní o střechu, málem je do dlaně chytíš.
Někomu se o tom čase poštěstí objevit v horách radhošťských chodbu do podzemí k prostorám tak velkým, že by se v nich s formanským povozem snadno otočil. Kamenný stůl tam údajně je a také jezírko. Všude hromady zlata, stříbra a drahých kamenů. Hledač si může těch pokladů nabrat plné kapsy. Však snadno se může stát, že zmámený lehce nabytým bohatstvím objeví cestu návratu až o rok později.
Prý je v tom čarovném čase dobré vzít při výpravě za zemskými poklady do sotůrku něco chlebové kůrky a kapku svěcené vody. Těmi pak zahánět čáry, když hledač pokladů překročí bludný kořen a neví kudy k domovu. I tak se někdy přihodí, že se nabyté poklady přemění v prach a kamení. A hledač pokladů je nakonec rád, že se vrátil domů živ a zdráv.
Vlastnoručně psaný záznam do deníčku o letním čarování na Valašsku zanechal Emil Littera, který roku 1872 v čase léčebné „saisony“ Rožnov a Valašsko navštívil.
Zdejší obyčeje a slavnosti jsou uzpůsobeny dobročinný dojem na cizince konati. Zvlášť krásna slavnosť svatojanská večer před 24. červnem, jako upamatováni na obrat slunce. Tichý nočni mrak se rozprostírá na umlklých výšinach. Slyš! Tu rozléhá se údolím a skrz kopce hřmotný výbuch a najednou šlahne blesk skrz tmu. Světlolesklé puntíky se ukazuji vzduchem kejklovně brzy na tom brzy na onom kopci, začátečně po jednom, až mnoho tisíc se jich naskytne, až zdá se, že pozemní duchové divoký tanec provádí, ohniví draci a salamandrové syčí uhánějic lesy, všude šlahají plamenem žhnouci jazyky k tmavé obloze, až konečně se zdá jen jeden ohnivý kruh spatřiti, jak kdyby kolem krku mohutných kolosů háv těchto plamenů omotán byl.
Toť krásna slavnosť svatojanská, předvečer před 24. červnem, konaná k upamatováni to starých zvyků na obrat slunce.
Byliny sbírané v období slunovratu údajně mají největší účinek.
Astronomické léto na severní polokouli trvá 93 dnů a 14 hodin.
Vítej léto se svou magií propojenou na přírodní cykly a kulturní tradice.
Text a foto © Richard Sobotka