ČENĚK KRAMOLIŠ – spisovatel, historik, vlastivědný pracovník
* 7. 12. 1862 Rožnov pod Radhoštěm – † 16. 6. 1949 Brno
Čeněk Kramoliš, rožnovský rodák. I když působil jako ředitel a školní inspektor na Vyškovsku a v Hranicích, Valašsku zůstal věrný. Psal o něm v souborech povídek a také v románech. K těm nejznámějším patří Bratři Doliňáci, Sbírka přísloví a pořekadel, Ze zašlých dob na Valašsku, Valašská vojna, Vězením a vyhnanstvím aj. Byl považován za „moravského Jiráska“. Věnoval se také národopisu a historii, vydal knihy Rožnovský okres a Z kroniky města Rožnova, ve kterých jsou zahrnuty staré městské památky a dějiny města. Kramolišovo dílo čítající na čtyřicet svazků bylo oceněno deseti cenami včetně Ceny Moravského zemského výboru (r. 1905) a významné ceny České akademie v Praze (r. 1932). Běžný život v Rožnově ve druhé polovině 19. století věrně vylíčil v knize Moravská babička.
Rožnovské šestkové kalendárium.
Před 450 lety: Roku 1576 – Kdy katolická fara v Rožnově přišla do rukou českých bratří, není známo. Ale roku 1756 je v registrech napsáno, že za kněze Matouše z almužny kostelní kupovalo se víno k posluhování (věřícím?). Nebyl dle toho kněz Matouš asi katolickým. – Ale roku 1580 uvádí se již v Rožnově ctihodný kněz Adam Říčanský, jenž měl toho roku svatbu.
Před 360 lety: Roku 1666 – Toho roku obnovena byla zase katolická fara a odloučena od meziříčské, kam po vypovězení posledního nekatolického faráře od roku 1622 až do roku 1666 byl Rožnov přifařen a fara místní proměněna zatím na lokalii.
Škola povstala asi tého roku s obnovením fary. Již roku 1687 uveden jest v křestní matrice jako kmotr František Dominik Bartoloměj rechtor. A v urbáři již roku 1676 při gruntu Jana Bulovského je poznačeno: „Toto místo je z vůle milostivé vrchnosti na školu puštěné.“
Před 280 lety: Roku 1746 – Když poddaní horních i dolních dědin ve vzpouře setrvali a roboty nenastoupili, žádal hrabě 4. dubna 1746 zemskou vládu o vojenskou pomoc, jež by z hranického kraje, jemuž velel generál pěchoty Grünschen, povolána býti mohla.
Dne 8. dubna shlukl se u Zašové zástup ozbrojených lidí, kteří chtěli táhnout na zámek vynutit si odpověď na své memorandum, ale byli rozumnějšími uklidněni.
Hrabě téhož dne žádal krajský úřad, aby ihned sem byli vysláni portáši se svým lajtnantem a s nimi vysláno bylo alespoň 520 mužů pěchoty. Ale když se dozvěděli o shluknutí u Zašové, žádal o dvě kumpanie na potlačení vzpoury.
Na den 27. dubna obesláni byli deputanti společných dědin na zámek před krajského hejtmana, jen přijel poddané uklidnit. S deputanty dostavil se k zámku zástup ozbrojených Valachů. Krajský hejtman vydal jim písemné vyzvání, by zanechali srocení, vrátili se domů a konali své povinnosti, že do 14 dnů bude žádost jejích vyřízena. Zároveň slíbil, že bude nad nimi ochrannou ruku držeti. Podobný dopis vydal jim též hrabě téhož dne, ale že neslíbil, jak žádost jejich vyřízena bude, neuvěřili poddaní slibům a byli pak vojensky přinuceni ku poslušnosti, jak patrno z listu ze dne 10. července1750 v archivu města uloženém. Ale není zde udáno, kde vojsko Valachy přemohlo a ku poslušnosti přinutilo. V románu „Valašská vojna“ (autor Čeněk Kramoliš) je srážka položena u Zašové, kde bývaly schůze poddaných.
Teprve po měsíci dne 31. května 1746 dal hrabě odpověď na 24 punktů téměř před rokem mu předložených. Jeden punkt za druhým vyvracel jako neoprávněný.
Takový byl výsledek valašského povstání, v němž zahynulo mnoho Valachů!
Před 240 lety: Roku 1786 – Toho roku vystavěna byla jednotřídní školní budova u hřbitova, v níž je nyní farní chudobinec. Dříve se učilo v dřevěné budově „Školka“ zvané, v čís. 189 nedaleko fary, proti nynější obecné škole.
Dne 31. března prodána stará dřevěná škola v dražbě se zahradou Frant. Kovářovi za 390 zl. a postavena nová zděná.
Před 230 lety: Roku 1796 Dr. Kročák, c. k. rada a krajský fyzik v Brně, kterému se Rožnov s okolím při návštěvě zalíbil, poslal sem roku 1796 čtyři neduživce s prsní chorobou, by se zde léčili vzduchem a žinčicí. Výsledek byl tak překvapující, že hned na druhý rok opět několik hostů do Rožnova poslal. To byl začátek léčebného místa.
Před 200 lety: Roku 1826 – Od 9. do 30. srpna po 21 dnů stále pršelo s malými přestávkami. Voda byla veliká. – Gubernium nařídilo 3 sáhy od řeky vykáceti vysoké stromy. Zakázalo hráti kuželky a v karty, stříleti o svatbách a kouřiti na ulici.
Před 190 lety: Roku 1836 – Rožnované jezdící s plátnem na trhy do různých měst, stýkali se s uvědomělými vlastenci a nabyli tak záhy hrdosti národní. Roku 1836 přivezl Medard Janík z Peštu Kollarovu „Slávy dceru“, která putovala v Rožnově z ruky do ruky. Týž odebíral později „Moravské národní noviny“ a s ním jiní měšťané Havlíčkovy noviny a později Skrejšovského „Politik“.
Rožnov patřil mezi národně nejuvědomělejší města moravská a vlastenecké cítěni dával později nejednou najevo, ač mnozí za to trpěti museli. Láska k vlasti a národu naplňovala srdce občanů.
Od září do konce listopadu byla v Rožnově cholera.
Dne 29. října vyhořel rožnovský pivovar za sládka Fr., Chlupatého, zetě sládka Frant. Vavrouše.
Před 180 lety: Roku 1846 – Lidé skládali v kostele přísahu, že nebudou píti kořalky.
Toho roku počaly obchody váznouti. Loket mušelínu prodával se za 15 i za 14 kr. šajnu a ještě kupců nebylo. Mnoho řemeslníků a obchodníků přišlo o majetek.
Na podzim počala se stavěti nynější farní budova na jedno poschodí a dostavěna byla v příštím rolce. Vedle ní stála dřevěná fara postavená snad za prvého faráře Lattomusa, jenž po delší přestávce nastoupil úřad r. 1666 jako katolický farář.
Před 170 lety: Roku 1856 – Bývalý starosta Michal Jurajda vystavěl vedle parku dům na jedno poschodí. I obecní lékař Josef Štefán vystavěl v tom roce dům. – Prvý zděný dům, o němž je záznam učiněn, vystavěl Michal Janík čís. 39. r. 1839 a další Jan Holub č. 40. roku1842. Ale některé, snad 4 byly již dříve.
Před 160 lety: Roku 1866 – Válka s Pruskem. Sděluji zde zápisy kronikáře Mart. Tkalce, pokud se týkají Rožnova.
Dne 13. května přitáhlo do Rožnova prvé vojsko. Bylo naše císařské, počtem 1.200 mužů. Samí Rusíni…Král pruský s Bismarkem zdržovali se v Brně, místodržitel s úředníky utekli na Slovensko. Odtud přijeli někteří úředníci s pokladnami do Rožnova a ubytovali se v hotelu „Radhošť“. Pobyli zde až do odjezdu Prušáků z Brna. Též mnoho mladých lidí z Hané uteklo se do Rožnova z obavy, že je Prušáci vezmou k vojsku.
Dne 5. srpna v neděli přijel do Rožnova generál Klapka, pomocník pruského krále. Napřed o 8 hodině objevili se na náměstí proviant oficír se dvěma muži. Důstojník žádal 300 bochníků chleba, do polévky kroupy nebo pohanskou kaši a dříví. Do 10hodin muselo to býti přichystáno. Hned na to přijela jízda a pak pěchota. Vojsko se rozložilo za městem v Hájnici. Oficírstvo ubytovalo se v panské hospodě „Radhošť“. Jenerality s důstojníky štábu bylo 50, ostatní vojsko 1.500 mužů.
Po obědě zásobovací důstojník přinesl rozkaz, aby do 4. hodin odevzdalo se 600 pecnů chleba, 4 centy mouky, cent soli a 9 centů masa. Když se starosta vymlouval, že tolik chleba nemohou dodati, pohrozil důstojník, že budou nuceni rekvírovati a co najdou, že nezaplatí.
V městečku nastal nový shon. Občané se chvěli strachem, že bude svedena zde bitva. Ale Klapka si srážky nepřál a o půl 9. hodině večer odtáhl. Klapka se svou družinou nocoval v Krásně a pak se bral k Polomi, by se připojil s Prušáky, kteří dleli u Hranic a dobře hodovali.
Noc přešla a o našem vojsku nebylo ani zmínky. Teprve ráno o půl 10. došla zpráva, vojsko jde. Za chvíli přitáhlo 1.200 mužů. Zůstali v Rožnově po 3 dny a působili větší potíž, než vojsko Klapkovo.
Toho roku dne 20. května na sv. Duch napadl sníh a trval po tři dny. Pak nastal veliký mráz. Na poli vše pomrzlo. Obchody šly špatně, nebylo peněz a obchodníci přicházeli na mizinu.
Dne 30. srpna objevila se cholera. V Tylovicích trvala od 6. do 10. září a toho dne přišla do Rožnova a rychle se šířila. Denně bylo 15 až 19 pohřbů. Nemoc zhoubně řádila až do 26. září a pak se zmírnila.
Večer 18. září přišel déšť s velikým blýskáním a hřměním. Lidé byli jako u vytržení a křižovali se.
Od 26. září se nemoc zmírnila. Na sv. Havla nebylo pohřbů. Poslední pohřeb mrtvého, jenž zemřel na choleru, byl 14. října – zemřel Josef Navrátil, kostelník.
Před 150 lety: Roku 1876 – Dne 26. května zemřel historiograf království českého František Palacký, rodem z Hodslavic, jenž se vždy hlásil k valašskému kraji a byl mu dobrým rádcem. Smutek v celém Valašsku a v celém národě byl veliký.
V Rožnově pokrývala se střecha kostelní a věž novým šindelem Jan Mizera, polír tesařský převzal práci pobíjení za 729 zl. Spotřebovalo se 60.000 šindelů, a 80.000 hřebíků. Střecha kostela byla zakryta za 6 dní. Dne 16. srpna počali stavěti lešení na věž. Když se dostali ke kříži, shledali, že dubový sloup je přehnilý. Sdělali báně i křížek natření. Kříž vážil 35 liber, větší měděná báně měla obsah půl druha vědra, menší plechová tři čtvrtě vědra.
Ve větší báni nalezeny byly spisy, které do ní vloženy byly r. 1805, kdy obě báně dávány byly na věž. Se starými spisy i nové zprávy a peníze ve skleněné schránce uloženy byly opět do větší báně, která po natření s menší a křížem 26. srpna vytažena byla na věž.
Toho roku zažádáno bylo marně o zřízení měšťanské školy. Plat obecního tajemníka Jan Božek se služným 600 zl. – Zakoupena obecní pokladna. – Ustanoven pro park zahradník se služným za 370 zl.
Před 140 lety: Roku 1886 – V tomto roce jednáno o ustavení nemocnice a vodovodu. Malá nemocnice zřízena později v koupeném domku r. 1892, vodovod až r. 1929.
Před 130 lety: Roku 1896 – Schválen tržní řád pro výroční trhy a sazba míst.
Před 120 lety: Roku 1906 – Obec koupila druhou polovici „Karlovy stráně“ ve výměře 12 jiter 152 sáhů lesa a 132 čtver. sáhů pastvy za 6.000 K. Zřídila na stráni chodníky a postavila pavilonek.
Toho roku požádáno ředitelství pošt o zavedení českoněmeckého razítka a v Rožnově, poněvadž pouze německé uráží obyvatelstvo úplně českého města. Ráznému protestu bylo sice vyhověno, ale staré německé bylo též ponecháno.
Zřízena sirotčí rada.
Ujednáno zbourati koupený starý obecní dům č. 129, vystavěti nový a připojiti jej k vedlejšímu, čímž by se radnice rozšířila Stalo se.
Schválen tržní řád v 11 článcích.
Před 110 lety : Roku 1916 – Upraven dolní park.
Na čtvrtou válečnou půjčku upsáno obcí 8.000 K, párou 10.000 a na další, na rozkazy po 20.000, což převzala Městská spořitelna na svůj vlastní účet, aby obci ulehčila.
Před 100 lety: Roku 1926 – Jednota Sokol upravila od obce darovaný pozemek pod dolním mostem, na němž bývalo v zimě kluziště, ku zřízení stadionu a pro vystavění Sokolovny. Práci prováděli členové a členky Sokola a pokračovali i v příštím roce.
Dne 6. března zemřel dlouholetý starosta Oldřich Holub, dobrý vlastenec a spolubudovatel hospodářské školy. Ze všech starostů zastával úřad nejdéle – plných 15 let.
Rožnovští burmistři a starostové.
V letech 1853-1857 burmistr Josef Maňák. 1857-1860 burmistr Michal Jurajda. 1861-1864 starosta Michal Jurajda. 1864-1867 starosta Michal Jurajda. 1867-1870 představený Čeněk Janík. 1870-1873 starosta Čeněk Janík. 1873-1877 starosta Čeněk Janík. 1877-1880 starosta Josef Bayer. 1880-1883 starosta Rudolf Bill. 1883-1886 starosta Rudolf Bill. 1886-1889 starosta Martin Bill. 1889-1892 starosta Martin Bill. 1892-1895 starosta Oldřich Holub. 1895-1898 starosta Oldřich Holub. 1898-1901 starosta Oldřich Holub. 1901-1904 starosta Oldřich Holub. 1904-1907 starosta Oldřich Holub. 1907-1910 starosta Václav Sitta. 1910-1913 starosta Leonhard Dressler. 1913-1919 starosta Leonhard Dressler. 1919-1923 starosta Jindřich Chumchal. 1923-1927 starosta Karel Majer. 1927-1931 starosta František Doležal.
Vložil –sb-