Malíř Josef Hapka se narodil 12. března 1912 v početné chalupnické rodině v Podolí u Valašského Meziříčí. Učil se řemeslu, ale táhlo ho to k malířství. Začínal soukromým studiem u akademického malíře Františka Hoplíčka v Olomouci, od roku 1938 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, avšak v důsledku válečných událostí a kvůli uzavření vysokých škol absolvoval až v roce 1946.
I když figuralista věnoval se také portrétům, zátiší a krajině, která se stala jeho největším inspiračním zdrojem. Maloval terény kolem Prahy, kde pobýval řadu let, nejvíce však rodné Valašsko, a právě tady vzniklo mnoho vynikajících obrazů.
Akademický malíř Josef Hapka zemřel po delší nemoci 3. července 1987 ve věku 75 let v nemocnici ve Valašském Meziříčí.
Z jeho výzoru v autoportrétu je patrná jakási umanutost po malování, když sedí ve svém ateliéru zády k oknu, na stole malířský nepořádek, na pozadí jeden z jeho skvělých dívčích portrétů. Barevnost obrazu je potlačena na úkor dominance tváře.
V obraze valašské kapely malíř zaznamenal chlapy, kterým radost z muzikantského kumštu umožňuje zapomenout na těžkosti klopotného života.
Trh na náměstí ve Valašském Meziříčí je obraz plný polotónů modré a okrové, sníh předznamenává vánoční čas.
Nádherná kytice se třemi hlavními symboly léta: rudým vlčím mákem, bílou kopretinou, modrou chrpou.
Kovář u výhně v rozmachu těžkým kladivem tvaruje kujné železo, malíř se vyhnul konkrétním detailům a celkovým pojetím zdůraznil obtížnost i kumšt této řemeslné dovednosti.
Samota ve valašské krajině uprostřed zimy, stromy bez listí, údolí, návrší, nad vším se zvedá masiv Černé hory a majestátný Radhošť.
Rožnovský kostel z Pivovarské uličky, je léto, žena věší prádlo na šňůry, chalupa s dřevěným štítem, vysoké stromy. Lehce laděné barvy vypovídají o jedinečnosti městského zákoutí.
Text a reprofoto © Richard Sobotka