V roce 2019 uplynulo 25 let od vzniku Zašovských novin. Při zmínce o jejich existenci nelze nevzpomenout pana Zdeňka Porubu, který stál u jejich zrodu a po třináct let byl jejich tvůrcem.
Zašovské noviny jsou vydávány v péči Obecního úřadu v Zašové. Jejich první číslo vyšlo 16. srpna 1994 na pouhých 4 stranách a prodávalo se po 2 Kč. Tehdejší starosta Jaroslav Krůpa v úvodníku mimo jiné uvedl, že se jejich prostřednictvím zlepší a prohloubí kontakt s občany, občané budou lépe informováni a také vznikne prostor pro názory občanů. Prvé číslo otisklo zprávy z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva, společenskou kroniku a sdělení redakce, která měla v plánu uvádět také zajímavosti z historie obce, výpisky z obecních kronik, informovat o činnosti a rozvoji služeb místních podnikatelů a podobně. V dalších číslech se objevil dětský koutek, sport, také vzpomínka na profesora Arnošta Kubešu a jiné. Do novin přispívali místní farníci, hasiči, spolky a sdružení. Noviny se staly neodmyslitelnou součástí obce.
Zakladatelem a šéfredaktorem Zašovských novin byl pan Zdeněk Poruba, zašovský rodák (nar. 1. 10. 1931), který neúnavně pracoval pro svou rodnou obec Zašová. Od roku 1989 také jako kronikář zaznamenával historii obce. Byl duší Zašové, zajímal se o historii rodné obce, o historii jednotlivých rodů, pomístní jména, historii jednotlivých částí obce, zaznamenával výpovědi pamětníků.
Pan Zdeněk Poruba pracoval jako vedoucí konstrukce n. p. Tesla Valašské Meziříčí. V roce 1959 se oženil s Annou (dcera Otilie a Františka Jasných), učitelkou. Vychovali dvě děti a svépomocí postavili rodinný domek. Paní Anna Porubová působila v Zašové kromě své učitelské profese jako knihovnice, zástupce matrikářky, v roce 1997 zorganizovala a vedla zašovský Klub důchodců, od vzniku Zašovských novin spolupracovala s jejich redakci při jejich přípravě a distribuci.
„Dělám Zašovské noviny od samého začátku a dělám je proto, že mne to baví,“ řekl pan Zdeněk Poruba při jedné příležitosti v roce 2005. „Lidé mi projevují určitý vděk za tuto práci. A mám i povzbuzující a pochvalné reakce také ze světa. Třeba doc. PhDr. Jar. Bartošek z katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který tato obecní periodika posuzuje a hodnotí, pochválil Zašovské a Zuberské noviny víceméně v tom smyslu, že ing. Ferdinandu Šíchovi ze Zubří a mně vlastně ani nemá co radit, že právě takto si obecní noviny představuje. To bylo pro mne veliké vyznamenání a důkaz, že to dělám dobře. Musím také poděkovat manželce Anně, která je mi při přípravě novin pravou rukou, takže Zašovské noviny existují a vycházejí pravidelně každý měsíc také její zásluhou.
Chceme je vylepšit po obsahové stránce, aby byly stále zajímavé. A zainteresovat do jejich tvorby mladé lidi, aby i oni měli pocit, že jsou odněkud a že také místo odkud pocházejí a kde bydlí má svou historii.“
A dodal: „Každé noviny se vyvíjejí. Dnes už mají Zašovské noviny v podstatě svůj stálý obsah. Jsou tam především zprávy z obecního úřadu, protože to je to nejpodstatnější, co se mají občané dozvědět. Změnily se také v tom, že zpočátku nebylo dost materiálu na zaplnění novin, kdežto dnes mám okruh přispěvatelů z institucí, místních spolků a organizací, kolikrát se materiálu sejde tolik, že jej nejsem schopen do stanovených deseti stran čísla umístit.“
A jaký bude další osud Zašovských novin?
„Věřím, že přetrvají,“ řekl Zdeněk Poruba.
Pan Zdeněk Poruba neúnavně pracoval pro svou rodnou obec Zašová. Jeho činorodou práci narušovala těžká nemoc, ale nevzdával se, právě svou neutuchající činností ji překonával. Vždy plný optimismu měl stále mnoho plánů, co ještě by bylo možné udělat. Pracoval až do poslední chvíle.
Zápas s těžkou nemocí dobojoval 18. září 2007. Rodina, občané Zašové, známí a přátelé, ale také samotná Zašová, které se tak zaníceně a vytrvale věnoval, ti všichni se s ním naposledy rozloučili 21. září 2007 v místním chrámu Navštívení Panny Marie.
Jeho Zašovské noviny přetrvaly a v roce 2019 si připomínají už 25 let své existence.
Dnes už je to jen vzpomínka na vzácného a činorodého člověka, pana Zdeňka Porubu, který předčasně opustil své blízké a známé, své zájmy a také práci pro rodnou obec, jíž věnoval všechny své tvůrčí síly a kterou miloval až do posledního dechu.
Text a foto © Richard Sobotka