Albín Polášek – poezie tesaná v kameni

Albín Polášek, řezbář a sochař se narodil 14. února 1879 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jeho rodný domek stával v tehdejší Mariánské ulici. Od dětství chtěl být řezbářem.Vyřezávat ze dřeva začínal už jako malý chlapec při pastvě dobytka obyčejnou kudlou. V ulici, kde bydlel, umně vyřezával hlavičky na dřevěných tyčkách plotu.

Albín Polášek, autoportrét. 

Cesta k umění pozdějšího světoznámého sochaře však nebyla příliš snadná. Po ukončení měšťanské školy nastoupil do řezbářské školy ve Vídni, ale nebyl tam spokojený a záhy odejel do Ameriky. Tam začal vyřezávat sochy ze dřeva pro kostely a hned od samého začátku budil pozornost tím, že i velké sochy vyřezával přímo do dřeva bez modelů.

Zapsal se ke studiu na Akademii umění ve Philadelphii, kde už ve druhém roce získal cenu za nejlepší studii. Ocenění získal také v Paříži, bylo to stipendium pro studijní cestu po Evropě. Získal také cenu v Římě. V té době už pracoval na významných sochách pro Chicago, New York, Detroit, Cleveland. Po ukončení studia působil jako profesor Akademie umění v Chicagu. V té době podnikal daleké studijní cesty.

Dne 14. prosince 1950 se oženil s bývalou žákyní, sochařkou Ruth Sherwoodovou.

Albín Polášek: Sám sebe tesající, aneb Strůjce svého osudu.  

I přes veškerá uznání a úspěchy na svůj domov nikdy nezapomněl a téměř každým rokem do svého rodiště zavítal. Věnoval mu celou řadu plastik. Na hřebenu Radhoště je to socha pohanského boha Radegasta a na vrcholu Radhoště sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Ve Frenštátě samotném je to neobyčejná plastika Pravěký zápas, souboj člověka s přírodními živly v podobě vlka. V parčíku v Horní ulici má své místo socha Strůjce svého osudu, aneb Sám sebe tesající, znázorňující muže, který sám sebe vytesává z kusu kamene, jako symbol věčného snažení člověka, který se nevzdává a přes všechny překážky se dobere svého cíle.

Dílo Albína Poláška je poezie tesaná v kameni, která v symbolech ztvárňuje historii bájného rodného kraje od dob pohanských až po současnost a překlenuje takto věkovitost času.

V Americe snil Albín Polášek o tom, že se jednou vrátí domů, přál si dožít svůj život na Valašsku. Měl v úmyslu vytvořit na své zahradě háj původních slovanských bohů. K uskutečnění záměru však nedošlo a po změně politických poměrů v roce 1948 se již sochař do vlasti nikdy nevrátil.

Albín Polášek: Sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. 

Rodnému kraji daroval Albín Polášek několik soch. Jak již bylo zmíněno vrchol Radhoště obohatil o sousoší slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje. Bronzová plastika byla odlita ve slévárně firmy Mašek v Praze. Váží 800 kg, vysoká je 2,6 m a spolu se žulovým podstavcem dosahuje výšky 4,2 m. Rozevřená kniha nese slova napsaná cyrilicí Evangelia sv. Jana: Na počátku bylo slovo a slovo bylo od Boha.

Sádrový model  sousoší ve stejné velikosti jako bronzový odlitek věnoval Albín Polášek rožnovskému farnímu kostelu Všech svatých.

Plastika byla převezena na Valašsko 11. a 12. září 1930. Při dopravě sousoší v úseku cesty nedaleko Pusteven muselo být pod rozhlednou Cyrilka použito pět párů  nejsilnějších koní z Trojanovic.

Sousoší Cyrila a Metoděje bylo usazeno na vrcholu Radhoště na místě, kde původně stával kamenný Janíkův kříž, ten byl přesunut před cyrilometodějskou kapli.

Odhalení sousoší se dělo v rámci Slovanské pouti 4. července 1931. Sousoší požehnal olomoucký světící biskup Jan Stavěl. Přítomen byl i autor sousoší Albín Polášek.

Albín Polášek: Plastika Radegasta na hřebenu Radhoště.

V roce 1930 nechal Albín Polášek dopravit na své náklady na hřeben Radhoště sochu Radegasta, kde byla 5. července 1931 odhalena při Slovanské pouti na Radhošti.

Historie sochy pohanského boha Radegasta však byla komplikovanější, než u sousoší Cyrila a Metoděje.

Albín Polášek šest let hledal nejpříhodnější vyjádření pevné vlády, vůle, síly i blahobytu boha slunce, hojnosti a úrody. Z řady kresebných návrhů nakonec vzešla plastika pohanského boha Radegasta, která se stala jedním z nejpopulárnějších symbolů Radhoště a Beskyd.

Socha vznikla v letech 1929/1931, materiál byl umělý kámen s přísadou žulové drti a se železnou vložkou. Výška sochy 3,2 m, hmotnost 1 400 kg. Původní socha byla dutá.

Slavnostní akt odhalení měl proběhnout v rámci Slovanské pouti 5. července 1931. Předchozího dne 4. července 1931 se nad radhošťským hřebenem strhla bouřka s krupobitím. Během strážní služby byl v blízkosti sochy Radegasta zabit bleskem  vojín 8. pěšího pluku z Místku, dvaadvacetiletý Karel Than z Ústí nad Labem.

Druhého dne se vyčasilo a bez nesnází mohlo být dílo Albína Poláška odhaleno.

Albín Polášek: Radegast, detail. 

Už následujícího roku byla z rohu hojnosti zcizena kachna. O šest let později sochu silně poškodil blesk. Krom toho v nadmořské výšce kolem 1000 m trpěla plastika drsnými klimatickými podmínkami.

Dvakrát během let byla socha Radegastova restaurována. V roce 1982 byla vyspravena vně i zevnitř. Spojení starého a nového betonu však nemělo dlouhou trvanlivost.

V roce 1995 byla korozí poškozená plastika demontována a putovala do restaurátorské dílny v Leskovci u Vsetína. Tam restaurátoři Jan Sobek, Miroslav Zubíček a akademický sochař Miroslav Machala zhotovili podle originálu plastiky přesnou kopii z bloku žuly 3,5 m vysokého o váze 21 tuny, přivezeného z lomu u Sedlčan.

Věrná kopie plastiky Radegasta z kompaktního materiálu, avšak v lepší kvalitě, je více než 3 m vysoká a 6,5 tun těžká. Instalována na původní místo byla v předvečer svátku Cyrila a Metoděje 29. června 1998.

Příběh Radegastovy sochy však ještě není u konce.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století objevili dělníci na zahradě bývalé pražské Maškovy slévárny pod nánosem zeminy a listí sochu se zvířecími rysy. Pravděpodobně tam byla ukryta před německými okupanty za 2. světové války a pak se na ni zapomnělo. Tak se zjistilo, že existují dva originály sochy Radegasta. Obě sochy byly pod osobním dohledem autora odlity ve slévárně  firmy Mašek v Praze (dalším známým dílem z této slévárny je např. obří jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově). Podle třetinového modelu tehdy vznikly dvě stejné sochy Radegasta. Známější z nich byla umístěna na hřebenu Radhoště nedaleko rozhledny Cyrilka. Druhý originál byl po zrestaurování rozhodnutím pověřeného úřadu darován Zoo Praha, kde se mohou návštěvníci zoologické zahrady obdivovat plastice Radegasta v jeho původní kráse.

Frenštát p. R: Pamětní deska A. Poláška na rodném domě a busta A. Poláška na frenštátském sídlišti. 

Z tvůrčí dílny světově uznávaného sochaře Albína Poláška, kromě sousoší Cyrila a Metoděje, a plastiky Radegasta, byla v Praze také socha amerického prezidenta Wilsona (dílo bylo za okupace zničeno). Ve Frenštátě pod Radhoštěm pak plastika Ondráš. Albín Polášek je také autorem první československé medaile Svoboda.

Albín Polášek zemřel 19. května 1965 ve Winter Park v USA. Jeho žena Ruth Sherwoodová, také sochařka, o něm napsala vzpomínkovou knihu.

V květnu 2020 uplynulo 55 let od smrti Albína Poláška.

Text,  foto a reprofoto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *