Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 – 1939.
Město Příbor se rozkládá na obou březích řeky Lubiny, lemováno je krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošt.
Příbor se může pochlubit bohatou historií, je jedním z nejstarších v oblasti severovýchodní Moravy. Možná díky tomu, že je poněkud stranou pulzujících dopravních tepen, si uchovalo půvab starobylosti. První písemná zmínka pochází z roku 1251. Věhlas města je založen především na školství, farní škola zde existovala již roku 1541, piaristické gymnázium roku 1694 a střední vzdělání mohli získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. Po založení českého učitelského ústavu v roce 1875 se město stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy, absolvovala ho řada významných pedagogů a odborníků ve školství a kultuře, právem se Příbor nazýval „moravská Litomyšl“.
Není od věci zmínit se, že Příbor je rodištěm a působištěm významných osobnosti. Farní školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. Na nižším gymnáziu studoval a jedenáct let pak na něm působit jako kaplan pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Narodil se zde historik, zakladatel moravského místopisu Řehoř Wolný, filozof a národní buditel Bonifác Buzek, akademický sochař František Juraň, spisovatel Josef Kresta a další. Především ovšem zakladatel psychoanalýzy, čestný občan města Příbora Dr. Sigmund Freud. Před jeho rodným domem dnes stojí na ulici téměř „jako živá“ plastika pohovky i s polštáři, nezbytná součást psychiatrického vyšetření.
Sigmund Freud (6. 5. 1856 – 23. 9. 1939), byl významný rakouský neurolog a psychiatr.Pocházel z moravské židovské rodiny. Po univerzitních studiích ve Vídni se zprvu věnoval fyziologi a patologii nervové soustavy, roku 1886 si ve Vídni otevře neurologickou praxi.po anšlusu Rakouska s Německem odešel do britského exilu. Je zakladatelem významné psychoterapeutické školy a psychoanalýzy jako konceptu vývoje osobnosti a způsobu terapie duševních poruch. Jeho psychologická škola dalekosáhle ovlivnila nejen vývoj psychologie.
V roce 2021 uplyne 165 let od jeho narození.
Není nic zvláštního na tom, že město s nádherným podloubím kolem Náměstí S. Freuda a s pitoreskními uličkami, které v nedalekém Štramberku tak rád maloval Bohumír Jaroněk, bylo vždy velmi pobožné. Má čtyři kostely (Farní kostel Narození Panny Marie, Kostel sv. Františka, Kostel sv. Kříže, Kostel sv. Valentýna a navíc Piaristický klášter), a původně patřilo olomouckému biskupství. Biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu i řadu privilegii a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel.
Návštěvníka upoutá na hlavní dopravní tepně, procházející městem, originální památník letcům z roku 2004 podle návrhu Ing. arch. Jaromíra Jančíka. Má podobu někdejšího moderního tryskového vojenského letounu MiG 15 bis (nejvyšší rychlost 1070 km/h, dostup 15500 m, dolet 565 km s přídavnými nádržemi, výzbroj 3 kanony, pumy. Neřízené rakety a další). Pomník, věnovaný letcům – účastníkům a padlým za bojů ve druhé světové válce, je skutečně impozantní.
Úpravné a malebné městečko Příbor je plné zajímavostí, dýchá historií i současností zároveň.
Bystřina Otakar (rodné jméno JUD. Ferdinand Bystřina), nar. 23. 5.1861 Věrovany – zemř. 18. 7. 1931 ve věku 70 let, Ostravice. Spisovatel a advokát. Psal humoristické povídky z Hané a ze Slovácka.
Narodil se jako pátý syn hostinského. Studoval na gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost vyloučen, maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, studia ukončil doku 1885, doktorát získal roku 1890.
Od střední školy se sám živil jako písař, korektor v tiskárně, železniční zaměstnanec a sekretář spisovatele Josefa Václava Friče. Zdrojem jeho příjmů byly také honoráře za básně, které publikoval v různých časopisech.
Po ukončení studia pracoval jako advokátní inspicient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně. Od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 1921 až 1926 v Brně.
Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů. Na jeho ustavující schůzi roku 1912 byl zvolen místopředsedou, v letech 1921 až 1923 vykonával funkci předsedy.
Z Brna se přestěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. Roku 1927 si opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel roku 1931 při dovolené v Ostravici.
Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů, je vlídný a jen zřídka přechází do satiry. Dialogy postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vyprávěčství.
Vydal sbírky povídek Na vsi (1889), Hanácké figurky (1890), divadelní sólový výstup pro dámu v hanáckém kroji Hanačka v Praze (1896), povídku Hanácká legenda (1904), sbírky povídek Pápení (1912), Bystřinův smích (1917), Jak se naši škádlívají (1924), sbírku fejetonů Súchovská republika (1926) a byla vydána díla z jeho pozůstalosti.
Byl blízkým přítelem Petra Bezruče, ten byl sice samotář, ale měl několik přátel, kteří mu zůstávali věrni. Otakar Bystřina patřil k Bezručově smečce a Petr Bezruč ho nazval „stareček veselý“. Jejich oblibou byly „výplazy“ na hory. Poslední „výplaz“ se stal Otakaru Bystřinovi osudný, vyčerpaný po návratu v Ostravici zemřel.
V roce 2021 uplyne 23. května 160 let od narození a 18.červnce 90 let od smrti českého spisovatele Otakara Bystřiny.
Palacký František (1798 – 1876) – český historik, politik, filozof a estetik, řečený Otec národa.
První zmínka o Hodslavicích pochází z roku 1437, je zde dřevěný kostelík z roku 1551, jedna z nejstarších dřevěných staveb.
Hodslavice spojené s osobností významného českého historika, politika, filozofa a estetika, Otce národa – Františka Palackého.
Slavný hodslavický rodák se narodil roku 1798 v protestantské rodině venkovského písmáka a obchodníka Jiřího Palackého, který také učil v evangelické škole umístěné v jejich domě. Byl to člověk sečtělý, hluboce věřící a mravně přísný. Od něj přebíral František od svých pěti let tyto hodnoty, kterým se nezcizil za celý svůj život.
Památník Františka Palackého v Rožnově pod Radhoštěm.
František navštěvoval školu v nedalekém Kunvaldu (dnešní Kunín), pak latinskou evangelickou školu v Trenčíně. Jako čtrnáctiletý přešel na evangelicko-luteránské lyceum do Prešpurku (dnes Bratislavy). Díky skvělé paměti a nadání zvládl šestnáct cizích jazyků. Od roku 1823 se pod vedením Josefa Dobrovského a Josefa Jungmanna připravoval na kariéru historika. Během pouhého roku sepsal rodokmen šlechtického rodu Šternberků tak skvěle, že byl Zemským sněmem požádán, aby sepsal dějiny českého národa. V následujících padesáti letech tak vznikly monumentální pětidílné Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, dílo se stalo milníkem české historiografie. V roce 1830 byl jmenován řádným členem Královské společnosti nauk a o rok později byl ustanoven ve funkci stavovského historiografa. Napsal také další historická díla, všechna si vzala za cíl pozvednout národní sebevědomí Čechů.
Jako významný politik prosazoval federální uspořádání Rakouska a rovnoprávné postavení slovanských národů. V oblasti kulturního života založil v roce 1831 Matici českou, působil jako jednatel v Národním muzeu a zasloužil se o přestěhování sbírek do centra Prahy. Patřil k prvním zastáncům českého divadla a v roce 1868 byl vyzván, aby poklepal na základní kámen Národního divadla – od té doby byl zván Otcem národa.
Roku 1827 se František Palacký oženil s Terezií Měchurovou a měl s ní dvě děti – Marii a Jana.
František Palacký dokončil sepsání dějin v roce 1876 a v témže roce umírá, pohřben je v Lobkovicích v rodinné hrobce.
Rodný domek Františka Palackého čp. 108 je spravován Muzeem Novojičínska, v hlavní místnosti je muzeum Fr. Palackého. Nedaleko dřevěného kostelíka je hrob rodičů Františka Palackého: „Zde odpočívají rodiče slavného Čecha, otce národa Dra. Frant. Palackého“. Nedaleko kostela je kamenný misijní kříž z roku 1894. Pěkně upravenému areálu dominuje socha Františka Palackého.
Záznamy o předcích Františka Palackého sahají až do roku 1586, kdy Jiřík Palacký byl sedlákem v Bludovicích.
Do Hodslavic se rod Palackých dostal někdy na přelomu 17. a 18. století. Mates Palacký, fojt v Hodslavicích, se narodil roku 1658 v Bludovicích, ale zemřel roku 1729 v Hodslavicích.
František Palacký se narodil 14. 6. 1798 v Hodslavicích a zemřel ve věku 78 let dne 26. 5. 1876 v Praze.
Naposledy navštívil František Palacký Hodslavice 21. července 1873 během jeho triumfální cesty po Moravě. Loučil se s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů.
Rodinná hrobka Palackých se nachází v obci Lobkovice, součást města Neratovice, tam je na místním hřbitůvku u kostela pochován František Palacký spolu se svou ženou.
Už za svého života byl František Palacký jmenován čestným občanem mnoha měst a obcí.
V městečku Chropyně v okrese Kroměříž, po smrti Františka Palackého, inicioval tamní čtenářský spolek Ječmínek stavbu pomníku, stalo se tak 26. května 1876 a Palackého pomník v Chropyni byl vůbec prvním pomníkem v českých zemích postavený tomuto významnému historikovi. Současný pomník nese nápis: „Otci národa, chloubě vlasti. Františku Palackému, čestnému občanu chropinskému vděční občané 21. května 1977.“ Pomník byl v průběhu let odstraněn, znovuzřízen roku 1909, opraven roku 1996.
V Rožnově pod Radhoštěm byl Františku Palackému odhalen pomník 7. září 1879.
V roce desátého výročí smrti Františka Palackého mu byl v roce 1886 postaven pomník v Písku, jeho odhalení provedl František Ladislav Rieger.
V Praze byl pomník Františku Palackému odhalen roku 1912, je umístěn na novoměstském předmostí poblíž Palackého mostu.
V Hodslavicích byla bronzová socha Františka Palackého odhalena v září 1968 při příležitosti 170. výročí narození Františka Palackého.
Památný kámen Františka Palackého je v Petrovicích u Měčína (severně od Klatov). Je na něm nápis: „Zde přednášel na táboru lidu František Palacký v létě r. 1848.“ Ve dnech 5. a 6. června roku 1948 byla uspořádána slavnost ke 100. výročí vystoupení Františka Palackého v těch místech a na kámen byla umístěna tabulka: „Věrné dítky Otci národa 1848 – 1948.“
Rožnov navštívil František Palacký v úterý 22. července 1873 o 5. hodině odpoledne. Přijal pohostinství u bývalého poslance Michala Jurajdy (dnes je na tomto domě v Palackého ulici pamětní deska.).
O 6. hodině večer pobyl v obecním sadě (Hájnici), potom v kavárně Elcerově, kde hrála lázeňská kapela, zpívaly školní dítky, vedené učitelem V. Klímou. V 9. hodin večer uspořádal před domem Jurajdovým pěvecký spolek „Tetřev“ lampiónový průvod a serenádu.
Ve středu 23. července 1873 prohlédl si František Palacký továrnu na bílení starosty Čeňka Janíka (dnes Sušák), školní budovu a Občanskou knihovnu, kde se zapsal do pamětní knihy. Knihovně věnoval své spisy a knihovna byla na jeho počest pojmenována jako „Palackého knihovna“.
Ve škole řekl učitelům: „Pánové! Vám dáno pevné veslo do rukou, vám svěřen náš budoucí národ.“
O 10. hodině si prohlédl vyzdobené místnosti Katolicko-politické besedy, kde mimo jiné řekl: „Co jsem odcestoval z Prahy a octl se na Moravě, zde krásný květ zralosti národní a přesvědčení mravní nalézám.“
O 11. hodině navštívil bratra Jana Palackého v Zubří. K tomu poznamenal: „Nemohl jsem nic dáti rodině své, neboť nikdy mně nezbývalo, čím bych byl mohl obohatiti příbuzné a bratry.“
Následoval oběd na zuberské faře.
Do Rožnova se František Palacký vrátil o 6. hodině večer.
Ve čtvrtek 24. července po 10. hodině před polednem Palacký vyjel v průvodu 12 kočárů do Frenštátu, kdež uvítán byl střelbou, hudbou banderiemi a deputacemi. Podán mu také myrtový věnec. Naproti vyjelo mu z Frenštátu 6 kočárů a čtyři Sokoli na koních.
Ještě toho dne se František Palacký vrátil z Frenštátu do Rožnova.
V pátek 25. července 1873 o 6. hodině ráno ho čelní rožnovští měšťané a zástupci všech místních spolků doprovodili do Valašského Meziříčí.
František Palacký byl nazýván Otec národa.
Ve své knížce z roku 1872 napsal: „Poslední mé slovo jest srdečné a vroucí přání, aby národovci moji milí v Čechách i na Moravě, v jakémkoli postavení se octnou, nikdy nepřestávali býti věrni sobě, pravdě a spravedlnosti!“
V květnu roku 2021 uplynulo 145 let od smrti Františka Palackého, řečeného Otec národa.
Památník Františka Palackého v Hodslavicích.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka