Obecní veřejná knihovna byla v Zašové založena v roce 1921. Měla tehdy 823 svazků. V roce 1926 bylo učiněno 1709 výpůjček. Roční příspěvek na provoz knihovny od obce činil 850 Kč. V té době byl knihovníkem učitel Josef Hadaš.
Na schůzi knihovní rady byl 25. 11. 1934 zvolen knihovníkem řídící učitel Ferdinand Wimmer, který právě toho roku nastoupil do školy v Zašové. O rok později se na schůzi knihovní rady, konané dne 23. listopadu 1935, této funkce vzdal pro naprostý nedostatek času. Novým knihovníkem byl zvolen pan Emil Švejda, řídící učitel ve Stříteži, bydlící v Zašové, manžel místní paní poštmistrové.
Obecní veřejná knihovna měla ke dni 31. prosince 1937 celkem 1251 svazků zábavných knih a 120 svazků vzdělávacích knih. Počet čtenářů byl 140.
Podobně tomu bylo i v roce 1938, kdy ke konci roku měla zašovská knihovna 1271 svazků zábavných a 125 svazků poučných. Čtenářů bylo zapsáno 162, během roku bylo vypůjčeno celkem 1629 knih.
Svízelné časy nastaly veřejné knihovně během druhé světové války. Okupanti vyřazovali a zabavovali všechny knížky psané v českém duchu národním, zároveň s nimi také knihy ruských, anglických, francouzských a amerických autorů. Z knižního fondu bylo za války vyřazeno 466 knih. Po osvobození se v květnu 1945 do knihovny vrátilo jen 312 svazků, některé ze ztracených 154 knih nevrátili zákopníci.
Počet výpůjček poklesl za války z 2200 až 2300 na přibližně 1100 knih. Pokud si čtenář nemohl vypůjčit knihy, které byly okupanty zabaveny, raději nečetl vůbec.
Zajímavé je, že z veřejné knihovny bylo okupanty vyřazeno kolem 29% knih, kdežto z žákovské knihovny 79% a z učitelské knihovny dokonce 85% knih.
V roce 1958 byla Veřejná lidová knihovna umístěna v 5. třídě dolní školy v prostorách zcela nevyhovujících, kde nebylo možné uspořádat výstavku knih, zřídit čtenářský koutek. Při zařazování nových knih musely být ty méně čtené uskladněny v bednách nebo ve vyřazených skříních.
K 31. 12. 1958 měla knihovna celkem 2744 svazků (politické 156, přírodovědecké 74, zemědělské 109, technické 48, jiné naučné 315, beletrie 1703, knih pro mládež 339.
Knižní fond byl doplňován z účtu ONV a ze čtenářských poplatků, celoroční čtenářská legitimace stála 3 Kč a čtenář si na ni mohl během roku vypůjčit 311 knih.
Knihovnu navštívilo celkem 356 čtenářů (z toho asi 100 čtenářů z řad mládeže). Výpůjční doba byla každý pátek od 15 do 18 hodin, v období školních prázdnin jen jednou měsíčně.
Od roku 1951 jako knihovnice působila učitelka Milena Kerlová, která za svou obětavou práci obdržela čestné uznání rady ONV ve Valašském Meziříčí.
A povzdechnutí tehdejší paní knihovnice: „Čtenáři jsou ponejvíce starší občané (důchodci), nebo nemocní lidé, studenti a mládež do 15 let. Úplně nám přestala číst mládež, která přešla do zaměstnání. Tady by bylo zapotřebí zjednat nápravu. Snad by pomohly čtenářské besedy, hovory se spisovateli a větší propagace nových knih.“
Potěšitelné je, že ani po 100 letech veřejná knihovna v Zašové nezanikla.
Text a foto © Richard Sobotka