Vznik první křížové cesty na Hostýně sahá do roku 1881.
V té době do historie věhlasného poutního místa na Moravě vstoupil rajhradský benediktín Placido Mathon P. Antonín Cyril Stojan. Jeho přičiněním bylo roku 1881 založeno Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. Od té doby je Stojanovo jméno nerozlučně spojeno s Hostýnem až do jeho smrti roku 1923. P. Antonínu Cyrilu Stojanovi přináleží hlavní podíl na duchovním i hmotném rozvoji Hostýna, nejvýznamnějším mariánském poutním místě na Moravě.
Rozvoj Hostýna započal v závěru 19. století. Jedním ze stavebních projektů na Hostýně bylo v roce 1901 vybudování křížové cesty.
První křížová cesta na Hostýně byla dokončena a vysvěcena roku 1902. Klacisistní křížová cesta navazovala na kapli, zasvěcené sv. Sarkandrovi (postavené roku 1890/91 na místě rozpadlé kaple sv. Jiljí), a postupovala od ní dolů k rozhledně.
Křížová cesta byla od svého vzniku kritizována jako „poskrovnu je umění na Svatém Hostýně“ a také, že „celé témě Svatého Hostýna se znešvařuje nevkusnými kapličkami“.
Snahou Matice Svatohostýnské (založené roku 1896, která zakoupila celé témě hostýnské) bylo, aby se Hostýn zaskvěl moderním slovanským uměním. Vypracováním situačního plánu na Svatém Hostýně byl pověřen architekt Dušan Jurkovič.
Kromě připomínek týkajících se estetického vzhledu první křížové cesty na Hostýně vyvstal i problém s odolností obrazů v drsných povětrnostních podmínkách v této nadmořské výšce. Na šamotových obrazech bylo po zimních měsících dobře patrné poškození.
První křížová cesta na Svatém Hostýně, opravovaná a restaurovaná, přetrvala přes sto let v překrásném přírodním prostředí až do dnešních dnů a podnes vydává svědectví o čase a snahách po zvelebení Hostýna.
Text a foto © Richard Sobotka