Kulturní výročí srpen 2021.
Miloš Kulišťák. Společenský a národopisný pracovník. V měsíci srpnu uplynulo 125 let od narození svérázné kulturní osobnosti Rožnovska a také celého Valašska – Miloše Kulišťáka (11. 8. 1896 – 30. 5. 1970). V jednom muzejním tisku jej připomněl Josef Maléř.
„V ostravském rozhlase odvysílali na 240 jeho relací. Kromě divadelní a folklorní činnosti to byla také sběratelská a kronikářská práce. Nazmar nevyšel jeho spisovatelský talent a ani dokumentární kresebné a fotografické úsilí. První Valašský rok 1925 byl úspěšný především díky jeho úsilí.
Nespočet dokladů tvůrčí píle obsahoval Kulišťákův rodinný archiv. Kromě jiného i vzpomínka na staříčka Jana (1831-1893): Staříček byli velice opatrní, aji si hutnuli, přecaj dbali, aby jich hospodský neošulil. Chodívali ve valašském bruncleku s pěknou řádkou gombíčků odvrchu až dolů. Když si v hospodě poručili první sklénku, rozepjali s na bruncleku nejspodnější, při druhéj sklence další a tak to šlo, až byl rozepnutý celý brunclek. Pak sa zkusili postavit a když sa neplantali, tak si sednuli, poručili si sklenku navrch a začali brunclek zapínat odshora dolů.
Nebo vyprávění Žofinky Vaškové jak uměly Valašky parádit, že se na ně chlapi se zalíbením dívali: Mamulka nosívali aji tři bílé sukně na sobě. A když šli do kostela, museli stupkat dva kroky popředku, aby se mohli tatulka celou cestu dívat, jak jí to sluší.
Poslední zbytek životní energie vložil Miloš Kulišťák do příprav oslavy sedmistého výročí založení města Rožnova a připomínce stého výročí položení základního kamene pro Národní divadlo. Šest let hledal místo, odkud byl kámen z Radhoště do základů Národního divadla s největší pravděpodobností vylomen. Na jevišti naši první scény, impozantní šedovlasý štramák ve valašském kroji, zadeklamoval: „Když před sto lety odesílali stateční občané Rožnova první ze všech kameňů pro Národní divadlo, vyryli do něho slova: Rožnov – Radhošť. A na širokú pentlu vyšili: Ačkoliv Radhošť vzdálený, přece je s vámi spojený. Chcu vám jménem občanů Rožnova řécť, že to platí dodnes.“
Že mohl stát v té chvíli na jevišti Národního divadla pokládal za vrchol uznání své práce. Za dva roky poté zemřel.
(Josef Maléř: Splněné sny Miloše Kulišťáka, 1991.)
Strnadel Drahomír. Vlastivědný pracovník. Nar. 15. 8. 1941. Učitel, starosta obce Trojanovice, iniciátor Památníku bratří Strnadlů aj. Knebla v Trojanovicích a vydání mnoha tisků o této obci. Zabývá se převážně tématikou vystěhovalectví a na toto téma publikoval např. Vystěhovalectví z Frenštátska do Texasu v druhé polovině 19. Století na základě nových pramenů, Hlad na Frenštátsku v polovině 19. stol. Příčinou vystěhovalectví a Tam za mořem je Amerika. V roce 2021 si připomíná 80 let od narození.