Hostýn patří po Velehradu snad k nejpamátnějším poutním místům u nás. Charakteristická silueta mohutného chrámu o rozměrech 48×32 m s výškou v kopuli 28 dominuje Hostýnu a je viditelná z velké dálky.
I když nejstarší osídlení Hostýna spadá do doby bronzové, historicky je Hostýn doložen až v 16. století. Legendy však posouvají počátky křesťanské tradice až před údajný zázrak s Tatary ve 13. století, dokonce až do období Velké Moravy.
Prvou kapli na Hostýně postavili havíři, když zde kolem r. 1544 kutali železo a stříbro. Kaple se zachovala až do r. 1658. Z té doby pocházejí prvé zmínky o Hostýně jako o poutním místě, kam dvakrát ročně chodila četná procesí.
V únoru 1650 koupil panství Jan hrabě z Rottálu, velmi podporoval šíření katolické víry a přislíbil vybudovat na Hostýně chrám. Jeho manželka Marie objednala r. 1655 v Německu pro hostýnskou kapli obraz P. Marie Vítězné, stojící s Ježíškem v náručí na půlměsíci. Obraz byl v 17. stol. doplněn reliéfem znázorňujícím zázračné pobití Tatarů blesky, které srší z ruky Jezulátka. Malá kaple však narůstajícímu počtu poutníků brzy nevyhovovala. Hrabě Rottál ji nechal rozšířit na rozměr 8×6 m, opatřil zvonem, posléze postavil po stranách další dvě kaple.
Potomek Jana z Rottálu, vnuk František Antonín, se jal uskutečnit slib svého otce a r. 1721 položil základní kámen k postavení velkolepého chrámu na Hostýně. Ten byl dokončen až po 27 letech, přenesen do něj obraz P. Marie Vítězné, a slavnostně vysvěcen 28. července 1748 za účasti více než třiceti tisíc poutníků. Pro tři kněze, kostelníka, varhaníka a dva poustevníky byla vybudována dvoupodlažní budova. K potřebám poutníků zřízen hostinec. Celý komplex včetně kostela byl ohrazen zdí.
Dne 24. září 1769 okolo půl šesté hodiny odpoledne uhodil blesk do klenby chrámu. V noci se vzňal požár, který zachvátil celou střechu i věž. Silný žár roztavil všechny zvony, s výjimkou jednoho, který se bez poškození skutálel po schodech dolů. Kostel byl opraven během následujících dvou let. Skutečnou zkázu Hostýna však znamenal patent císaře Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, v únoru téhož roku odsvěcen a později zbaven veškerého vnitřního zařízení a dokonce i střechy a takto nemilosrdně vydán na pospas drsné povětrnosti.
Poutě na Hostýn i přes zákaz pokračovaly, později byly mlčky trpěny. Když pak v 19. století dokonce sám rakouský císař Ferdinand V. přispěl finančním darem, bylo konečně r. 1840 úředně vystaveno povolení k obnově chrámu, na jehož klenbě už v té době rostla tráva a působil jako ruina. Rekonstrukce byla zahájena r. 1841, o dva roky později dostavěny věže a 2. července 1845 vykonal opat Viktor Šlossar benedikci chrámu.
Důležitou postavou v historii Hostýna se stal páter Antonín Cyril Stojan, rodák z nedalekého Beňova u Přerova, který se v roce 1881 ujal duchovní správy na Hostýně. V témž roce založil Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. Měl hlavní podíl na rozvoji Hostýna s nímž bylo jeho jméno až do jeho smrti v r. 1923 nerozlučně spjato a podnes je pro své zásluhy nazýván „tatíčkem“. Aby se předešlo nevhodným zásahům do hostýnského areálu vznikla v r. 1895 z popudu pátera Cibulky a dr. Stojana Matice Svatohostýnská, která ještě v tomtéž roce zakoupila celý areál od barona Laudona, vybudovala z darů poutníků nový hostinec, velkou noclehárnu, zřídila u pramene Vodní kapli a upravila cesty.
Časem prošla bazilika na Hostýně proměnami.
Zříceniny kostela Hostýnského, když. r. 1787 znesvěcen osvětářům v šanc byl vydán.
Vnitřek kostela Hostýnského, jak vyhlížel po jeho odsvěcení r. 1787. Viděti zbořený oltář, k němuž i tehdá lid Moravský na kolenách přistupoval a jeho svatý rum líbal.
Oprava baziliky na Hostýně.
Prvý snímek zleva: Chrám Páně Hostýnský od severní strany s plechovou krytbou r. 1888. Vpravo stojí dřívější hostinec, vlevo ambity a dům Tov. Ježíšova „Družstvem sv. Hostýnským r. 1885 vystavěný.
Hostýnská bazilika roku 1944
Hostýnská bazilika z roku 2044.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka