Historie Mariánské družiny dívek v Zašové začala před 100 lety.

Roku 1901 hranický katecheta a pozdější olomoucký světící biskup Jan Stavěl (1869-1938) zřídil v zakoupené části klášterní budovy v Zašové útulek pro děti různým způsobem postižené. Položil tak základ k proslulému Ústavu sv. Josefa, který se stal jedním z nejznámějších svého druhu na Moravě.

Roku 1911 byla se zemskou pomocí postavena pro schovanky nová budova obecné školy se třemi třídami. Výchovné a vzdělávací práci se věnovaly řeholní sestry kongregace Chudých školských sester de Notre Dame.

Spoluzakladatelkou ústavu sv. Josefa byla Růžena Staňková (1869-1943), která celý svůj život zasvětila péči o osiřelé, postižené a zanedbané děti.

Růžena Staňková také usilovala o vznik Mariánské družiny dívek. Její přání stalo se skutkem dne 15. 4. 1921, dekretem č. 97, vydaným J. M. nejdůstojnějším panem arcibiskupem Dr. C. Stojanem. Dne 8. prosince 1921 bylo přijato do Mariánské družiny 19 čekatelek, které byly po náboženských obřadech slavnostně za členky Mariánské družiny přijaty.

Roku 1921 byla rovněž založena kronika Mariánské družiny s prvým záznamem: „Kéž Maria, naše nebeská Královna, s láskou shlíží na svou družinu a žehná jí i po všechna příští léta.“

Poslední záznam v kronice Mariánské družiny byl učiněn po třiceti letech její existence obyčejnou tužkou roku 1951 a předznamenal zánik družiny: „Vzhledem k neutěšeným politickým událostem nemohly jsme se pravidelně scházet k měsíčním schůzím, ba i měsíční pobožnosti byly omezeny.“

Mariánská družina vznikla před 100 lety. V současnosti její historii připomíná na zašovském hřbitově hrob sl. Růženy Staňkové.

Text a foto © Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *